Klub výsadkových veteránů Brno

Činnost spolku - Klub výsadkových veteránů Jana Kubiše Brno v roce 2018.

A stále se něco děje:

Takový byl rok 2018

Vážení veteráni, kolegové, příznivci, dámy a pánové.
Seznámím Vás a zhodnotím v krátkosti činnost a život našeho klubu v letošním roce, který byl jako roky minulé, plný veteránských akcí, činností a společenských událostí, které ovlivňovali činnost klubu. První akcí, která vždy zahajuje společenský život je pietní vzpomínka na lišeňského rodáka a velitele para skupiny Wolfram, pplk.Josefa Otiska, která se koná v režii Krajského vojenského velitelství Ostrava, kde jeho rota aktivních záloh nese historii Otiska a tak se vždy koncem ledna přijede poklonit jeho památce do Lišně a kdy nás ředitel tohoto velitelství plk. Hrabec zve jako garanty výsadkových veteránů tohoto ceremoniálu a jsme tak partnerem tohoto aktu. Při memoriálu VV v Prostějově ve dnech 11.-14.9. jsem se dozvěděl informaci od tandemového istruktora Blažka, který má blízko do rodiny Otisků, že se změnil majitel rodného domu Otiska, který je vstřícný k umístění pamětní desky na rodný dům, tak uvidíme?

Dalším počinem v životě klubu byla oslava 95 narozenin našeho čestného předsedy kol. plk.v.v.Ing.Ivana Kutína v Komunitním centru pro válečné veterány Brno, která se uskutečnila 1.února a díky vynikajícím vztahům se podařilo tuto oslavu uskutečnit v tomto centru a za podpory sponzora bylo i malé pohoštění. Na přípravě této události se přes omezenou pohyblivost podílel předseda klubu Foršt, který díky osobním kontaktům oslovil všechny velitele jak výsadkových jednotek, tak i těch kteří mají ve své sestavě výsadkové roty a tak se zde, v Komunitním centru pro válečné veterány, jak sami potvrdili, se poprvé sešli velitelé a vrchní praporčíci od 601.ssps, 102 pzpr, 43. vpr, 44. a 74 mpr, pozvaní předsedové klubů, kde jsou tyto jednotky dislokované, rovněž i další hosté přijali pozvání, jako je ředitel Kr. voj. velitelství plk.Ing. Černý, starostka městské části Královo pole Ing. Karasová a další. Rodina kolegy Ing. Kutína s kterou jsem řešil celou oslavu a tak to bylo milým překvapením pro oslavence a důstojná oslava jeho nádherných 95 let. Věříme, že tak oslavíme i další kulaté výročí kolegy Kutína.

Díky kolegovi Kramářovi a Morkusovi se pomalu stáváme součástí pietních vzpomínek ve městě Brno, kteří se pravidelně zúčastňují na pozvání společenských organizací pietních akcí a tak šíří do podvědomí představitelů jednotlivých městských částí, že existuje náš klub a je to už naši součástí společenského a veřejného života. S naši účastí se již běžně počítá při střeleckých soutěžích a memoriálech, které pořádají výsadkové kluby jak v Prostějově, memoriál plk.Mansfelda, střelecký trojboj v Holešově, které jsou za podpory policie ČR a vojáků AČR, tak střelecká soutěž odstřelovačky Ljajkové kterou organizuje obec legionářská a firma AWIW v Brně počátkem října každého roku. Nedávno se zase podařilo obnovit střeleckou soutěž u 74. leh. motorizovaného praporu v Bučovicích, kde jsme věnovali náš putovní pohár a tak zde proběhl 2. ročník soutěže ve střelbě o tento pohár za podpory velitele útvaru na opravené vojenské střelnici. Vojáci zabezpečili střelbu podle vojenských norem a tak střelba z pistole Phantom a pušky vz.85 Bren bylo něco nového pro naše střelce, ovšem získání zkušeností s těmito zbraněmi a hlavně vstřícnost vojáků byla to hlavní pro uspořádání této soutěže. Jen na dokreslení, pohár vyhrálo tříčlené družstvo štábu útvaru a už jsme dojednávali příští ročník 2019. Zde je vhodné poděkovat kolegům Bendákovi, Morkusovi, Kozákovi, Suusovi, kteří svoji účasti trvale obsazují tyto soutěže a patří vám za to dík. Rovněž se nám podařilo díky vztahům s Komunitním centrem pro válečné veterány využívat laserovou střelnici v tomto centru a tak každý měsíc pořádáme formou společenského setkání střelecký trénink, který je otevřený i pro rodinné příslušníky a přátelé nás, veteránů. Zde máme zámysl uskutečnit meziklubovou soutěž Ivana Kutína v této střelbě v průběhu zimních měsíců, abychom tak vyplnili zimní pauzu ve veteránských akcích. Zde patří dík kolegovi Kramářovi, který se podílí na organizaci této každoměsíční akci. Když hovořím o Komunitním centru, nyní proběhlo rozšíření jeho prostor na ubytovně Dobrovského, které jsou zkolaudované a tak usiluji o to, abychom zde získali nějaké prostory pro život našeho klubu. Prozatím vše je na dobré cestě, tak uvidíme, neboť o tom kdo zde bude mít prostory rozhoduje Ministerstvo obrany.
Další srdeční záležitosti našeho klubu je obec Dolní Vilémovice, rodiště našeho patrona Jana Kubiše. I letos to nemohlo být jinak, když jsme se zúčastnili oslav 105. výročí od jeho narození koncem června a je to už daná tradice, že asi bez nás výsadkových veteránů, by se tato událost stala méně důstojná. V obci došlo ke změně, když starostka Jitka Boučková po dlouhých létech, na vlastní žádost odstoupila z funkce starostky a jak sama potvrdila měla toho už dost, když prošla celou etapou přerodu rodného domku, získávání finančních prostředků, sponzorů, sbírky, výběrová řízení, jednání s firmami, provádění stavebních prací, slibů a i porážek, nevraživosti ze strany některých občanů, do toho ji přišly rodinné problémy a to vše na ni nechalo stopy, že řekla a dost. Musím ovšem potvrdit, že díky ji máme takové jméno v obci a hlavně u potomků Jan Kubiše, že jsme zde vždy vítaní. Nový starosta obce Miroslav Sedlák, který do toho spadl rovnou po hlavě, převzal vše dobré z minulosti a tak kráčí v nastavené cestě. Je smutné, že se letošních oslav i přes veškerá pozvání výsadkových klubů zúčastnil pouze náš klub a ze strany výsadkových jednotek AČR se nikdo nezúčastnil. Další kapitolou o které chci hovořit je vztah mezi našim klubem a Univerzitou obrany. Jestli jsem hovořil o nadstardatním vztahu s Komunitním centrem pro válečné veterány, tak to stejné můžeme potvrdit o vztahu my a Univerzita obrany. Zde jsme braní jako jeden ze společenských subjektů, který je trvale uznávaný univerzitou a jsme, nebo je zvaný předseda klubu na všechny akce, které probíhají v režii Univerzity obrany jako jsou slavnostní nástupy, vyřazení posluchačů a tak jsme se stali nedílnou součástí jejího života. Už jen to, že máme trvalou možnost využívat prostory tohoto klubu, kde máme pravidelné schůze, máme podporu činnosti našeho klubu u rektorátu UO včele s rektorem gen.Přikrylem a velitelem brněnské posádky plk. Markem. Zde je potřeba poděkovat našemu členovi Dr. Pavlu Pazderovi, který je součástí UO a tak nás nejen podporuje, ale i pomáhá v životě našeho spolku na univerzitní půdě.
Podobné postavení našeho klubu můžeme potvrdit u 74. lehkého motorizovaného praporu v Bučovicích a městě Bučovice. Dnes se u tohoto útvaru neobejde žádná veřejná akce, abychom nebyli pozvaní, slavnostní nástupy, k výročím státu, nástupy v rámci útvaru, den otevřených dveří, nástupy ve městě, to vše se odvíjí i s naší účastí a jak říkal bývalý velitel útvaru, stali jsme se další jednotkou tohoto praporu a to od něho převzal i stávající velitel pplk.Ing.Štěpánek a rovněž starosta města PHDr. Horák nás bere jako součást vojenské posádky a města Bučovice.

Novou akcí bylo, že jsme s kolegou Bendákem na požadavek Vojenské akademie Vyškov počátkem června provedli besedu s vojáky a vojačkami základního výcviku s cílem povzbudit je a utvrdit ve vojenském řemesle. V základním výcviku bylo na 420 uchazečů o toto zaměstnání, ovšem už v prvních týdnech nezvládali požadavky na ně kladené jak po stránce fyzické tak i psychické a tak bylo našim cílem pohovořit, jak to bylo za naši vojenské služby. Pro nás to bylo něco nového, mít plný kinosál nováčků a vykládat jim co jsme byli a jak jsme byli, ovšem po víc jak dvou hodinách našeho povídání, nechci to nazvat přednáškou bylo stále v sále ticho, dotazy žádné i přes naše výzvy a tak po skončení promítnutí filmu toho měli všichni asi plné hlavy a jak nás ujistila velicí kapitánka, srovnali jsme jim přístup k výcviku. Můžeme hovořit o memoriálu zakladatelů výsadkového vojska, který je už nedílnou součástí veteránského života a který letos pořádal prostějovský klub za podpory vojáků prostějovské posádky a para firmy Drobzone na prostějovském letišti. Z našeho klubu se zúčastnilo družstvo ve složení kol. Morkus, Dvořáček a Suus, který provedl tandemový seskok. Organizace,provedení memoriálu byla na vynikající úrovni, kolegové z Prostějova mají zkušenosti a ty se projevili v celém průběhu memoriálu, kterého se zúčastnilo na 140 veteránů, příznivců a hostů. Ovšem na druhé straně nevytápěné stany, stále stejné disciplíny, které se opakují, vzduchovky v nevyhovujícím technickém stavu, to vše snižovalo úroveň vynikajících dnů prožitých v Prostějově.
První zářijový den proběhlo v Chrudimi setkání výsadkových veteránů a současně i letecký den k 71. výročí vzniku praporu 71. československých parašutistů. Myšlenkou bylo, že se sešli dvě 71. jak výročí tak číslo praporu. Za velkého úsilí vojáků 43. výsadkového praporu, veteránského klubu, města Chrudim proběhla celá akce na chrudimském letišti, ovšem nikdo nepředpokládal, že bude pršet, pršelo celý den a to vše ovlivnilo veškeré připravené akce, které zde byly připravené. Přesto bylo škoda, že z našeho klubu jsme se zúčastnili pouze já a kolega Pazdera s manželkou. Měli jsme místo pro další účastníky, ovšem zájem nebyl žádný. Škoda. V této zprávě jsem pouze nastínil některé akce našeho spolku v tomto roce. Ovšem zůstává faktem,že máme určité rezervy v naší činnosti, ale jak už to bývá, nejen že stárneme, ale i pohodlníme a to se projevuje v přístupu a účasti k jednotlivým akcím. V letošním roce jsme oslavili životní jubileum 95 kolegy Kutína, kolega Gall měl 80, kolega Morkus 70, kolega Nalezen 65 a kolega Kramář 60let. Přibývající věk nebrání, abychom byli aktivní a činorodí, i když jsme si vědomi, že některé akce jsou už stereotypní až nezáživné, nepřináší nic nového a to nás chlapy odrazuje. Nesmíme zapomenout a poděkovat našemu sponzorovi a tím i správci našich webových stránek Davidu Beerovi, který nám udržuje informační tok o životě našeho klubu a k 6.11. kdy proběhla naše VČS, máme na 11 tisíc 700 diváků těchto webových stránek. Dovolte, abych závěrem poděkoval kol. Bendákovi, Gallovi, Morkusovi, Pozderovi, Kramářovi, Suusovi, Kuncovi, Kozáku za aktivní přístup k reprezentaci našeho klubu a aktivní účast ve veteránském hnutí. Vám všem za pravidelnou účast na schůzích a hlavně ať máme v nastávajícím roce hodně zdraví, pohody a každý den modré nebe nad hlavou.
Děkuji Vám všem. předseda klubu výsadkových veteránů Jana Kubiše Brno z.s. Jaroslav Foršt

1



Návštěva v senátu.

Na středu 19.12. pozval předseda senátu ČR Jaroslav Kubera vybrané výsadkové veterány,bývalé příslušníky 7. pluku zvláštního určení tehdejší ČSLA, který byl dislokovaný v Holešově a kteří se v srpnu 1968 postavili na odpor proti jednotkám sovětské armády, která v rámci okupace obsadili spolu s dalšími armádami tehdejší Varšavské smlouvy naši republiku. K 50. výročí tohoto aktu odporu byli pozvaní bývali vojáci k setkání s předsedou senátu, které se uskutečnilo v Zaháňském salonku za přítomnosti novinářů a sdělovacích prostředků. Z našeho klubu byl pozvaný kolega pplk.v.v. Jaroslav Stross, který byl v těch dnes už historických událostech velitel průzkumné roty 7. pluku z.u. a přímo se podílel na odporu proti okupantům. Přítomní výsadkoví veteráni z holešovského klubu v.v. a kol Stross obdrželi od předsedy senátu pamětní list a plaketu Gabčík, Kubiš a při posezení hovořili o své tehdejší činnosti, za což jim Jaroslav Kubera poděkoval. jafor

1 2



Výroční jednání našeho klubu.

V úterý 4.prosince proběhla výroční schůze našeho klubu výsadkových veteránů Jana Kubiše v prostorách klubu Univerzity obrany, kterou řídil předseda Jaroslav Foršt. I přes menší účast z důvodů nemocí, pracovního procesu a dalších příčin se sešlo dost členů, aby bylo jednání usnášeni schopné. Po přivítání se stalo již tradicí, že byl čten seznam těch kolegů a kamarádů, kteří za celou dobu působnosti klubu opustili jeho řady a jsou už ve výsadkovém nebi a letos tak přibyl do seznamu další, Čestmír Franěk, jenž tragicky zahynul při dopravní nehodě. I všem ostatním veteránům z ČR a SR jsme věnovali minutu ticha. Předseda ve zprávě o činnosti zhodnotil proběhlý rok 2018, jednotlivé akce a jednoznačně z toho vyplynul závěr, že se nadále rozvijí spolupráce s Komunitním centrem pro válečné veterány a tím i s legionářem SPIA, dále s Univerzitou obrany, kde máme stálé čelní místo a pozici mezi 12 spolky a společenskými organizacemi, které jsou partnery UO, rovněž tak s bojovým útvarem 74. lmpr v Bučovicích, kde jsme už braní jako součást této jednotky. V průběhu jednání proběhlo tajné hlasování o složení nového výboru, když starý výbor dovršil stanovenou délku své působnosti. Výsledkem hlasování je tříčlenný výbor ve složení Jaroslav Foršt, Jaroslav Morkus a Vítězslav Kramář. V diskusi se členové vyjádřili k činnosti klubu a z toho vyplynul jediný závěr, že nám chybí rozšiřování členské základny,získávání nových členů a příznivců, což je trochu ovlivněné celospolečenským životem občanů a i regionem města Brna, kde nejsou žádní bývalí výsadkáři a kteří jsou, nemají zájem o sdružování se ve společenských organizacích. Na závěr se posedělo při troše dobrého moravského, povídalo se, probral život a ten jde dál do nového roku 2019. předseda Jaroslav Foršt

1



Slavnostní nástup v Bučovicích.

V pátek 26.10. jsme byli pozvaní velením 74.lmpr a starostou města Bučovice PHDr. Horáka na slavnostní nástup útvaru v prostorách bučovického zámku ke 100. výročí vzniku ČSR. Setkání všech pozvaných hostů se uskutečnilo na klubu v kasárnách, od nás to byl předseda Jaroslav Foršt, Ing. Jiří Bendák CSc, Jaroslav Morkus a Vítězslav Kramář. Z klubu byla zabezpečena doprava do prostoru zámecké zahrady, kde už stál nastoupený bojový útvar, vojenská kapela a další hosté, s kterými jsme se přesunuli na ochoz zámku. Pro nás bylo milé, že útvar poskytl praporečníka pro náš klubový prapor, který byl tak začleněný mezi nastoupené vojenské celky. Úderem deváté hodiny a po povelech uskutečnil přehlídku vojáků náčelník štábu 7.mech. brigády plk.Ing. Gazda za doprovodu velitele útvaru pplk.Ing. Štěpánka. Po krátkých projevech náčelníka štábu, starosty města a velitele útvaru byl přečten rozkaz ministra obrany na jehož základě byly uděleny 30 vojákům odznaky na stuze za službu v AČR jednotlivých stupňů podle odsloužených let. Starosta města připnul stuhu města na bojový prapor a po zahrání státní hymny jsme byli pozvaní starostou na menší občerstvení v zámecké kavárně a hlavně k přátelskému posezení se všemi pozvanými. Po skončení jsme byli přepraveni zpět k útvaru, kde jsme poseděli ještě na klubu při kávě, což přispívá k upevnění vztahů mezi námi veterány a vojáky AČR. jafor

1 2 3



Den veteránů.

Velitel brněnské posádky plk.Ing. Marek nás pozval na pietní akt v neděli 11.11. na jedenáctou hodinu na ústředním hřbitově k pomníku válečných veteránů, kde proběhla vzpomínka a uctění všech padlých vojáků ve světových válkách za účasti představitelů města Brna, městských částí, vojáků,legionářů, historických klubů, společenských organizací a dalších součástí města Brna. Z našeho klubu se zúčastnili kolegové Ing. Jiří Bendák CSc, Jaroslav Morkus a Josef Kunce, kteří po projevu velitele posádky za zvuků hudby jako jedni z přítomných za nás položili kytici k pomníků veteránů a reprezentovali tak náš klub na veřejnosti. Díky chlapi. jafor

1 2



Den veteránů.

V pátek 9.11. se uskutečnil slavnostní nástup Univerzity obrany na nástupišti kasáren Šumavská ke dni válečných veteránů na který byli pozvaní představitelé místní samosprávy, spolků a společenských organizací, hejtman jmkr pan Ing.Šimek spolu s velením UO. Za náš klub byl pozvaný předseda Jaroslav Foršt. K nástupu byli pozvaní studenti ze základních škol a veřejnost. Důstojnost celého aktu ještě zvýraznila živá hudba vojenské kapely z Olomouce. Na úvod nástupu, po vztyčení státní vlajky,kdy byl přinesen bojový prapor UO za doprovodu čestné čety, bylo před tribunu přineseno 5 historických praporů, jejich význam představil v úvodu kancléř UO Mgr. Miloš Dyčka, který uváděl celý ceremoniál. Poté vystoupil s projevem rektor-velitel brg.Ing.Bohuslav Přikryl, jenž ve svém projevu zvýraznil odkaz dne veteránů a soudobých válečných veteránů.Jako další vystoupila starostka Kr. Pole Ing. Karasová, která svým projevem citlivě navázala na tradice veteránů a sklidila za to vřelé poděkování všech přítomných. Následoval ceremoniál předání odznaků na stuze za službu v AČR a udělení odměn a ocenění vybraným příslušníkům a studentům UO. Na závěr bylo zaveleno ke slavnostnímu pochodu, kde prošlo před tribunou na 14 celků a na závěr nástupu byl odnesen bojový prapor. Po skončení byli pozvaní představitelé společenských organizací k neformálnímu setkání s vedením Univerzity obrany na klubu UO.

1 2 3



Střelecká soutěž o putovní pohár našeho klubu.

Ve středu 10.10. proběhl u 74.lmpr v Bučovicích 2.ročník střelecké soutěže o putovní pohár našeho klubu, který jsme věnovali v roce 2016 jako výzvu nás veteránů k profesionálním vojákům uvedeného útvaru. V loňském roce soutěž neproběhla, protože střelnice útvaru procházela rekonstrukcí a tak nyní díky organizaci vrchního praporčíka prap.Holotika a asistentky velitele rtm.Stehlikové a za podpory velitele útvaru pplk.Ing.Štepánka byla zorganizovaná soutěž ve čtyřech disciplínách. Střelba z pistole CZ SP-01 Phantom a z útočné pušky CZ 805 Bren. Jednotlivé střelecké disciplíny, které jsou pro vojáky součástí střeleckého výcviku, byli pro naše střelce veterány nové, neznámé a teprve v průběhu střeleb poznávali nejen zbraně v mířené střelbě na čas na pevné, papírové terče, ale i dynamickou střelbu za pochodu na sklopné kovové terče. Naši střelci Ing. Jiří Bendák, Tomáš Kozák a Pavel Suus se tím seznámili se zbraněmi a jejich ovládání. Střeleb se zúčastnila tříčlenná družstva z 1. 2. roty a štábu útvaru, nejlepším střelcem se stal rtm.Weslorz ze štábu a družstvo štábu, od nás obdrželo diplomy našeho klubu a další diplomy zabezpečil útvar. Po skončení, za krásného počasí byl pro naše veterány v kasárnách vojenský oběd a tím skončil „výcvikový den“. jafor

1 2 3



10. ročník střelecké soutěže Marie Ljalkové.

V sobotu 6.10. proběhla střelecká soutěž, kterou organizuje obec legionářská Špilberk, spolek-legionář SPIA ve spolupráci se zbrojní firmou AWIW na její střelnici v Brně-Heršpicích. Soutěž je Memoriálem padlých hrdinů za svobodu republiky a demokracii pro tříčlenná družstva a Memoriál odstřelovačky Marie Ljalkové je soutěží jednotlivců. Memoriál tradičně probíhá dne 6. 10. který byl v minulosti dnem ozbrojených sil a kdy proběhla za 2.svv Dukelská operace v jejímž českosl. armádním sboru bojovala právě Marie Ljalková. Ředitelem soutěže byl Ing. Pavel Franek z KCVV. Celkem se sešlo 64 střelců a střelkyň, z našeho klubu se zúčastnil kolega Ing. Jiří Bendák, Jarda Morkus se synem a Pavel Suus. Střelba probíhala podle vylosování ručních zbraní-pistolí, každý měl 3 náboje na zastřel a 10 ran jako takových v podzemní střelnici, nálada byla pohodová, i přes přísné bezpečnostní opatření vše probíhalo hladce a bez komplikací. Jedná se o zajímavou střelbu při které se střílí z nestardatních zbraní a o to je střelba zajímavější. Soutěže se zúčastnilo i tříčlenné družstvo našich výsadkových kolegů z prostějovského klubu VV. Naši se celkově umístili uprostřed startovního pole, ale šlo i trochu o společenskou událost se zajištěním občerstvením a o tom to bylo. jafor

1 2 3



XIV. Ročník memoriálu zakladatelů výsadkového vojska gen.Karla Palečka, gen.Rudolfa Krzáka, plk.Josefa Černoty a X. Ročník vynálezce padáku Štefana Baniče.

Na letišti v Prostějově ve dnech 12-14.9. proběhl uvedený memoriál, který organizovali naši kolegové z prostějovského klubu v součinnosti s para firmou Drobzone (tandemové seskoky a para výcvik) za podpory MO ČR, vojáků 601.ssps, 102.pzpr města Prostějov a dalších společenských organizací. Z každého klubu bylo pozvané jedno tříčlenné družstvo, větší kluby mohly vyslat dvě. Z našeho klubu šlo družstvo ve složení kolega Jarda Morkus, Ing. Petr Dvořáček a Pavel Suus, který byl nominovaný na tandemový seskok. Ubytování bylo zabezpečené ve vojenských stanech, které ovšem nebyly vytápěné a tak byla pořádná “kosa“. Stravování a občerstvení bylo zabezpečené firmou Drobzone v jejich prostorách. Celkem se sešlo na 140 účastníků, hostů a příznivců. Zahájení proběhlo nástupem účastníků, přivítání hostů, velitelů a zástupců místních voj. útvarů, sponzorů, bývalých a současných předsedů klubů VV, které provedl předseda prostějovského klubu kol.Ing. Stavný. Část starších odjela do kasáren položit kytice u pomníku padlých a vzdát tak pietní vzpomínku všem zahynulým výsadkářům. Poté se rozjely disciplíny podle startovních čísel, která se losovala den před tím. Ovšem za ta léta, co se memoriál v Prostějově koná, jsou disciplíny stále stejné a tím i nezáživné, hod granátem na cíl, hod šipkami, střelba z luku a vzduchovky, které si střílely kam chtěly a veslovací trenažér. Jediným tahákem byl tandemový seskok, který byl sponzorovaný a tak to bylo tahákem. Od nás šel na seskok kol. Suus, co si budeme povídat, byla na něm vidět nervozita, ale kdo by ji neměl, že jít na seskok po více jak dvaceti létech z letounu L 410 T. Ale ustál to, po přistání měl pusu usmátou. Do odpoledních hodin, kdy mimořádně přálo počasí pro seskoky, byli všechny disciplíny splněné, probíhalo povídání, a kulturní program. Vyhodnocení bylo další den v družstvech vyhrálo družstvo z Chrudimi a v jednotlivcích se stal vítězem Jarda Kolář z Prostějova. Naši se umístili v zadních řadách, ale to není důležité, hlavní bylo zúčastnit se a to se zdařilo. Poděkování přesto patřilo organizátorům, sponzorům a všem, kteří se na zdárném průběhu tohoto memoriálu podíleli. jafor

1 2 3



Modré přilby.

Ve dnech 7-8.9. se uskutečnilo v Brně 10.setkání členů asociací válečných veteránů regionu střední a východní Evropy a konference „Legitimita demokracie“, vše proběhlo na klubu Univerzity obrany. Hlavní organizátor byl Československý legionář – SPIA Czech, Univerzita obrany, Komunitní centrum pro válečné veterány Brno a tím hlavním organizátorem byl předseda spolku ČSL-SPIA Czech, prezident SPIA a ředitel Kom.centra pro vál. veterány ing. Karel Černoch a záštitu převzalo Ministerstvo obrany ČR. Jednalo se o setkání modrých baretů, válečných veteránů, účastníků mise OSN, EU, OBSE, NATO, zástupců asociací válečných veteránů regionu střední Evropa. Z našeho klubu se již tradičně zúčastnil válečný veterán, předseda Jaroslav Foršt. Účastníky tohoto setkání byli armádní a vládní činitelé, kteří zastávali funkce velitelů misí, kontingentů, v diplomacii jako velvyslanci, vojenští zástupci při velvyslanectvích atd. Už tradičně se této akci zúčastňují zástupci z Polska, Slovenska, Rakouska, Francie, Belgie a letos i z Ukrajiny, Litvy, Moldavska a prezident Světové asociace modrých baretů ASIP-SPIA francouz Lauren Attar-Bayrou. Konference, která proběhla v pátek 7.9. řešila otázku bezpečnosti a úlohu a vztahu veteránů pří udržování demokratických hodnot a udržování tradic, což vyplynulo i z jednotlivých vystoupení a příspěvků v průběhu konference. Ve večerních hodinách proběhla pro účastníky setkání recepce v historické prvorepublikové vile STIASSNI v Brně-Pisárky. Další den se konalo setkání na stadionu Lužánky, kde byla prezentace legionářů, veteránů, armády ČR a dalších bezpečnostních složek, včetně silové soutěže STROMAG. Celá akce byla důstojným setkáním všech účastníků a byl vynikající propagací Jihomoravského kraje, Brna, AČR, válečných veteránů a modrých baretů na veřejnosti. Dík patřil všem organizátorů a těm, kteří se na zdárném průběhu podíleli. jafor

1 2 3



Chrudim 1.9. - 71.výročí vzniku pěšího praporu 71.československých parašutistů.

Pršelo a pršelo celý den od okamžiku výjezdu z Brna až do Chrudimi na letiště a tím se celá akce, kterou pořádal 43.výsadkový prapor spolu s městem a klubem výsadkových veteránů J.Klemeše připomenout v tomto roce 71. výročí vzniku pěšího praporu českosl. parašutistů v Zákupech, změnila na akci ukryj se kde můžeš a jak můžeš. Z našeho klubu se této akce zúčastnili pouze Blanka a Pavel Pazderovi a předseda klubu Foršt. Nevlídné, mokré počasí zahánělo všechny veterány a příznivce do hangáru nebo pod přístřešek a tak s dynamických ukázek, které měli připravené výsadkáři pro nás, vzalo částečně za své, o seskocích se mohlo jen zdát, tmavé a vodou naplněné mraky se držely v nízké hladině ale i přes to se sešli desítky a desítky výsadkových veteránů, příznivců a diváků. Mimo jiné proběhl v ranní hodinách charitativní běh z centru města na letiště. Asi jste pochopili, že je 71 výročí 71. praporu a proto vznikla tato akce, 71 je pouze jednou a tak se to nedalo zatratit. V hangáru, kde mají výsadkáři výsadkové cvičiště probíhala ukázka výcviku, byla tam výstava výzbroje a výstroje vojáků kterou předváděli obsluhy. Na jedenáctou hodinu byl vyhlášený nástup, kdy na betonové ploše nastoupilo na povel přes dvě stovky bývalých výsadkářů naproti tribuně na kterou byli pozvaní hosté, počínaje NGŠ AČR gen. Opatou, bývalí velitelé, generálové ve výslužbě, kteří byli výsadkáři, gen.Pavel, gen.Štěpánek, gen.Prokš, starosta Chrudimi p. Řezníček a další hosté. A drobně pršelo. Po krátkých projevech byly předané odměny a tím skončil nástup. Všichni se rozešli pod přístřešek, který je pod padákovým skladem u kterého byly vybudované ve stanech polní kuchyně, každý registrovaný návštěvník mimo pamětní mince 71 a pamětní odznak na stuze k 70. výročí vzniku výs. vojska obdržel poukázku na guláš a jedno pití. Došlo k setkávání starých vojáků, povídání a posezení u pivka, k tomu vyhrávala vojenská cimbálkovka Ondráš z Brna. Na letištní ploše proběhla statická ukázka přepadové jednotky na fikční štáb, na ploše před hangárem byli prodejní army stánky s vojenskou tématikou. Počasí nepřálo, byly plánované seskoky vojáků, z kterých sešlo a jako zázrakem se po 13 hodině počasí na chvíli zklidnilo, došlo k nízkému průletu dopravního letounu Casa a před diváky narolovala AN-2 do které nastoupilo 8 skokanů s historickými padáky PD-47. Tyto padáky prošli zkouškami v letecké a padákové zkušebně a dostali certifikát k jejich použití. Takže během půl hodina se ve vzduchu objevilo 8 vrchlíků PD-47 a jeden nákladní ze zabaleným zásobníkem PDMN-130. Tak se vzpomínalo na tyto časy, když jsme tyto padáky používali. V odpoledních hodinách se pomalu zatáhlo a déšť pokračoval. Večer bylo plánované grilování a koncerty beatové skupiny Wječva žizen a folkové Klondiak. Po šestnácté hodině jsme opustili letištní prostor a v dešti jsme odjeli směr Brno, kde nás déšť provázel celou cestu. Poděkování patří všem, kteří se na této akci podíleli 43. výsadkový prapor, město Chrudim,velení 4. brigády, GŠ AČR veteráni z KVV J.Klemeše a další sponzoři. předseda Jaroslav Foršt

1 2 3



27.7. Vyřazení posluchačů UO.

Na pátek 27.7. jsem byl spolu s dalšími představiteli společenských organizací a spolků pozvaný na slavnostní vyřazení 114 posluchačů Univerzity obrany, které se uskutečnilo na náměstí Svobody v Brně. Tato akce pochopitelně zasáhla střed města už do čtvrtka, kdy proběhl nácvik ve večerních hodinách a v pátek bylo centrum města na delší dobu uzavřeno pro dopravu. Náměstí se zaplnilo tribunou, ohradníky a zasáhlo to i další příjezdové ulice do prostoru náměstí. Už po osmé hodině ranní se začali scházet rodiče, příbuzní a další občané známých studentů, po půl deváté zde již stála vojenská hudba z Olomouce, studenti stáli nastoupení v ulici před jakubským kostelem, odkud napochodovali do prostoru náměstí, pro nás starší byli k dispozici židle na pravé straně tribuny, kterou před devátou naplnili představitelé města, městské části Brna, pozvaní hosté, za AČR 1. nám.NGŠ gen Jiří Baloun spolu s náměstkem MO Pavlem Beranem, rektor UO gen.Ing. Bohuslav Přikyl včetně celého rektorátu UO a další hosté. Po napochodování studentů v celcích rot, byly čestnou jednotkou pražské posádky přineseny státní vlajka a bojový prapor UO. Poté se ujali slova řečníci, gen.Baloun, gen.Přikryl a nám. hejtmana jmk Bohuslav Maleček, kteří pohovořili o významu armády, studentů v OS AČR. Po proslovech přešel do středu bojový prapor a byl vyzván jeden zástupce studentů, por. Kratochvíl, který byl za všechny studenty pasovaný mečem z ruky rektora UO. Po tomto ceremoniálu bylo odměněno 6 nejlepších studentů a bylo veleno k slavnostnímu pochodu. Celý nástup zdůraznil průlet letounů Gripen a bitevních vrtulníků. Velícím důstojníkem byl velitel brněnské posádky plk.Ing. Milan Marek, jenž velel nastoupeným jednotkám. Po slavnostním pochodu a odnesení praporu zavele rektor UO volno, načeš podle tradice všichni vyřazení posluchači vyhodili do vzduchu své čepice a tím byl ukončený slavnostní nástup rozchod za svými blízkými. Počasí přálo, slunko pálilo a bylo to pro nás co jsme seděli vedle tribuny až únavné, byli jsme rádi, že vše skončilo. předseda Jaroslav Foršt

1 2 3



105. výročí od narození Jana Kubiše.

Naše srdeční záležitost, návštěva Dolních Vilémovic, rodiště Jana Kubiše, se uskutečnila v sobotu 23.6. na pozvání starosty obce, abychom si připomněli 105.výročí narození Jana Kubiše. Ano, čtete dobře pozvání od starosty, neboť starostka p.Jitka Boučková po dlouhých létech řízení obce, organizování a velké zodpovědnosti při rekonstrukci rodného domku Kubiše, kdy stále něco řešila, dohadovala se, přesvědčovala, aby práce na domku měli spád, shánění financí, propagování atd. by unavilo každého, přitom řešení funkce starostky obce, rodina to vše bylo velice náročné, až se rozhodla že skončí ve funkci, dům byl otevřený spolu s trvalou expozicí a tak završila úspěšně svoji činnost, za což ji patří a vždy bude patřit ohromný dík. Pro nového starostu Miroslava Sedláka to je těžká cesta, pokračovat v nastavené přímce od jeho předchůdkyně. Takže jsme v čas vyrazili do jmenované obce s tím,že tam budeme o něco dříve, celá akce byla plánovaná od 15 hodin. Po příjezdu, jsme byli trochu zaskočení, v dědině se nic nedělo, všude relativní klid a pohoda, co nás trochu rozhodilo. Vyhledal jsem starostu, který byl na úřadě, byla na něm vidět nervozita, organizoval vzpomínkovou akci poprvé a bez zkušeností byl hozen přímo do „vody“, ať si to vychutná a nabere zkušenosti. Myslím, že jsme si hned padli „do oka“, alespoň z mé strany určitě a tak se mi přiznal, že nestíhá a má nervy na pokraji sil. Pomalu se vše začalo rozjíždět, místní ženy nenechali nic na náhodě, částečně měli napečeno, navařeno a vše zahájili organizovat přípravou na pohoštění v sále místního centra. Před 15 hodinou se začali scházet hosté, vojáci z letecké základny v Náměšti n.O. včele s plk.Ing. Svobodou,zástupce KVV Jihlava, aktivní záložníci roty tohoto velitelství, kteří jako my nesou název Jana Kubiše, zástupci společenských organizací, klubů a historických spolků KVH Erika, KVH 45 Brno včetně dobové techniky, zbraní a uniforem, se sešlo nejméně na pět set občanů nejen z obce, ale i okolních obcí. Po dohodě se starostou, že ho podpořím svoji přítomnosti při průběhu pietního aktu, byl zahájený akt nízkým průletem bitevního vrtulníku MI-24V(Mi-35), který to protáhl dvakrát, až každému z nás mrazilo v kostech. Poté jsem se ujal slova a vyhlásil minutu ticha za všechny padlé za zvuku troubené večerky a následoval starosta, který připomněl život Jana Kubiše a pak došlo na kladení věnců a kytic, mezi kterými nechyběla samozřejmě i od našeho klubu, kterou položili kolegové Gall a Morkus, kolega Kramář byl s klubovým praporem u busty Kubiše. Na závěr byla hraná hymna a pokračovala návštěva expozice v domku a přesun na obecní úřad, kde místní hospodyně připravili tradici- řízek s bramborovým salátem a byl švédský stůl pro malé pohoštění, venku hrála hudba HORANÉ a podvečer proběhla přednáška V.Janíka a J.Čvančary na téma Heydrichiáda, venku byl instalované panely s výstavou Heydrichiády. Poseděli jsme se známými a v podvečer jsme poděkovali za příjemně strávený den spokojeně jsme odjeli do Brna. Dík patřil všem, kteří se na této pietní vzpomínce podíleli, na druhé straně je smutné, že z řad výsadkových veteránů jsme byli přítomní jako jediný klub a rovněž ze strany výsadkových jednotek AČR se nikdo nezúčastnil, bohužel. předseda Jaroslav Foršt

1 2 3



10. výročí činnosti 74.lmpr v Bučovicích.

V pátek 22.6. se uskutečnil v Bučovicích den otevřených dveří k 10. výročí vzniku 74. lehkého motorizovaného praporu v této posádce, který nese název plukovníka Bohuslava Malečka. Už samotný příjezd ke kasárnám značil, že se něco děje, komunikace k vojenskému objektu lemovaly desítky zaparkovaných aut, která byla vojáků, kteří měli zákaz parkování uvnitř kasáren. Celý program byl zahájený nástupem vojáků na nástupišti, které bylo zaplněné stany v kterých byly vystavené současné zbraně a výstroj pro vojáka. V jednom stanu byli vystaveny historické uniformy, čepice, přílby, které zapůjčil velký sběratel těchto artefaktů starosta Letonic Ing.Skokan, který se sám pohyboval po areálu v uniformě z doby Švejka. Byl jsem jeden z pozvaných hostů, spolu s dalšími pozvanými představiteli společenských organizací, místní samosprávy v čele se starostou města, policie, jak městské tak státní, vojáků z velení 7. brigády, kdy se dostavil velitel brigády plk.Ing.David. Na nástupišti byla vystavena bojová a logistická technika, která je ve výzbroji 74.lmpr, u každé byl voják z obsluhy jako instruktor, všechna „pracoviště“ byla řízena vojáky, součástí tohoto dne byly i složky policie, jak státní, tak městské včetně výzbroje a techniky, zdravotní složky,rovněž v „plné polní“. Nástup části jednotek útvaru byl už za přítomnosti desítek dětí ze základních škol, veřejnosti a další návštěvníků. Poté proběhly ukázky z výcviku vojáků, výcvik policejních psů na statických ukázkách zadržení narušitele apod. Já jsme vzal sebou již ukázkovou klasiku, repliku samopalu Sten a granát Gabčíka a Kubiše, které jsem vystavil spolu s moderní výzbrojí a o které byl mimořádný zájem a ještě jedna maličkost, z pozůstalosti jednoho našeho veterána jsme získal velké množství čepicových odznaků a třídností tehdejší ČSLA, které jsem rozdával dětem, které měly zájem o zbraně a během chvíle se to rozneslo tak, že za mnou chodili učitelky, jestli jim můžu věnovat nějaké odznaky pro jejich žáky, tak jim nevyhovte. Po dlouhých létech jsem vyndal uniformu v které jsem se zúčastnil této akce. Asistentka velitele, která byla hlavní organizátorkou celé akce, naopak chodila v uniformě nadporučíce z padesátých let. Podle střízlivých odhadů navštívilo akci nejméně na jeden tisíc osum set dětí za škol z okolí, dokonce přijela i třída z Brna. Počasí sice moc nepodařilo, byl plánovaný seskok na padáku z vrtulníku, která se pro nepřízeň počasí neuskutečnil, což byla škoda. I tak to byl úspěšný den, který byl organizačně velmi dobře zabezpečený. předseda Jaroslav Foršt

1 2



Návštěva Vojenské akademie.

Dne 6.6. jsme po vzájemné dohodě navštívili Vojenskou akademii ve Vyškově a hlavním cílem naši návštěvy byla beseda, pokud se to dá tak nazvat s novými vojáky a vojačkami, kteří zde prodělávali základní výcvik pro přijetí do aktivní služby v AČR. Šlo o to, že tito noví uchazeči v rozdílném věku, zde plnily základní normy pro činnost vojáka a co si budeme povídat, dnešní generace mladých lidí je svým způsobem „postižena“ digitálním životem, který na ně působí ze všech stran, denně a tím se jejich fyzická kondice a i myšlení ubírá jiným směrem než jsme znali my. Přes čtyři sta uchazečů a uchazeček se těžko prodírala normami na fyzické, psychologické testy a další specifické podmínky pro činnost příslušníka ozbrojených sil. Budu upřimný, stěžovali si, že je nejbližší velitele i šikanují, dávají jim zabrat a je to pro ně nezvladatelné. Ovšem v čem? Uběhnout sto a více metrů ve vysokých botách, navíc mít v ruce zbraň, to už bylo nad jejich síly. Po upřesnění termínu a času jsme s kolegou Ing. Bendákem vyrazili do Vyškova, vzal jsem sebou některé součásti naši výstroje a výzbroje jako ukázku a v 19,30 jsme byli očekávaní na bráně školního objektu, kde na nás v řadě čekalo 6 vojáků v čele s velicí kapitánkou M., což nás trochu ohromilo, jak trpělivě čekali na náš příjezd, ale nedali jsme se rozhodit, přesně v uvedenou dobu jsme projeli bránou, a oněch šest vojáků nám vzali veškeré „exponáty“ a pomalu pořadovým krokem je odnesli na kinosál, kde jsme měli na pódiu připravené stoly na jejich představení. Krátce na to se do kinosálu přesunul celý základní výcvik, kinosál se naplnil skoro do posledního místa, po zavelení velicí důstojnice, jsme se ujali slova, povídali a povídali o průběhu naší vojenské služby, organizace tehdejších ozbrojených sil, což si vzal kol.Bendák a já po něm jsem vzpomínal o průběhu výcviku, cvičeních a dalších příhod z našeho vojenského života. I přes mé stále výzvy, aby se ptali, v kinosále bylo ticho a jen vstřepávali naše slova. Na závěr jsme nechali promítnout dva filmy, jeden historicky a druhý současný o výcviku vojáků. Skoro po dvou a půl hodinách povídání, jsem toho měli dost, ale stálo to za to. Z výzbroje co jsme dovezli, byl největší zájem o Sa-61- Škorpion a hlavně o tlumič k němu, repliku samopalu Sten a granát, které použili Gabčík s Kubišem při likvidaci Heydricha a útočný nůž UTON, který mám s bodlem místo doplňkového pilníku. Beseda skončila potleskem (nevím jestli to bylo radostí, že to skončilo v půl jedenácté večer), ale jak nám děkovala a řekla velicí kapitánka, konečně jsme jim otevřeli oči. A s tím pocitem jsme spokojené odjeli do Brna. předseda Jaroslav Foršt

1 2



Střelecký memoriál.

V pátek 18. května zorganizovali naši kolegové z prostějovského klubu VV již 7.ročník memoriálu plk.Františka Mansfelda (bývalý velitel 22. výs brigády) ve střelbě z pistole na střelnici ve Vrahovicích u Prostějova, kterou zapůjčila policie ČR. Soutěž byla vypsaná pro tříčlenná družstva, jednotlivce z našich klubů ČR a SR, příslušníků policie, armády ČR, spřátelených společenských organizací a sponzorů, celkem 139 osob. Z našeho klubu se zúčastnil kolega Ing.Jiří Bendák, Dr.Pavel Pazdera a kol.Jaroslav Morkus. Střelba proběhla z pistole Glock 9 mm na vzdálenost 25 metrů na standardní terč, 3+ 10 ran pro každého střelce. Celou organizaci zabezpečovali kolegové z Prostějova, vojáci z 601.ssps a 102. pzpr, kteří měli dohled na odbornou manipulaci se zbraní a zabezpečovali logistiku. O střelbu byl velký zájem, celkově bylo registrováno 139 střelců a střelkyň, kteří tak změřili své síly, ovšem hlavně šlo o pevné nervy a klid, což se každému nepovedlo, ono také vzít pistoli, vystřelit tři nástřelné rány a poté se sice opravit a vystřelit deset ran, když většina střelců nestřílí pravidelně a pistoli drží jen občas je výkon. Naši střelci se umístili na 96, 33 a 122 místě. Podstatné bylo to, že celá akce proběhla v přátelském duchu, je to brané i jako společenská událost, kdy se mnozí sejdou a vidí se i po roce, což je pro každého příjemné setkání. Díky také všem organizátorům, kteří se na průběhu střeleb podíleli. jafor

1 2 3



Bučovice 9.5.

Na úterý 9. května jsme byli již tradičně pozvaní na slavnostní nástup k 74.leh. mot. praporu do Bučovic k 73.výročí Dne vítězství. Kolegové František Antl, Ing.Jiří Bendák, Jaroslav Morkus, Víťezslav Kramář, Josef Kunce a předseda Jaroslav Foršt byli uvítaní velitelem útvaru pplk.Ing. Štěpánkem a spolu s dalšími hosty, místní samosprávy, svazu letců a dalších společenských organizací jsme byli pozvaní na klub na kávu a odtud jsme společně odešli za doprovodu rtm. Stehlíkové na tribunu, před kterou už stáli nastoupení vojáci praporu k slavnostnímu uvítání, pro náš klubový prapor vyčlenil útvar praporečníka. Po našem „obsazení“ tribuny bylo veleno k uvítání velitele, který přešel před nastoupenými vojáky a po jeho pozdravu bylo veleno k uvítání státního a bojového praporu, který doprovázela čestná četa. Slova se ujal velitel, který přečetl rozkaz ministryně obrany k tomuto výročí a poté pronesl krátký proslov k tomuto výročí. Rovněž vystoupil starosta města Bučovice PhDr.Jiří Horákse stejnými myšlenkami. Ceremoniál byl krátký, bez zbytečností, a odchodem praporů za doprovodu čestné čety celý nástup skončil, všichni hosté odešli na klub útvaru, kde se posedělo spolu s vojáky v neformálním setkání a tak uběhlo dopoledne a díky přijatelnému počasí jsme odjeli spokojeně zpět do Brna z příjemné návštěvy. jafor

1 2 3



Spelter.

Dne 4.5. byl náš klub pozvaný 22.let.základnou v Náměšti n/O k uctění památky para skupiny Spelter do obce Kramolín. Z klubu se zúčastnili kol. Josef Gall, František Antl a kol.Víťa Kramář. Pietní vzpomínka probíhá na okraji lesa asi 800 metrů za obci Kramolín, letci zde v obci přistavuji mikrobus, který hosty a potomky parašutistů přepraví až na místo seskoku. Akce se zúčastnili vojáci 22. let. základny Biskajská, starosta Náměště n/O pan Měrka, starostka města Hrotovice paní Skodová, ředitel KVV Jihlava plk.Ňachaj, rota aktivních záloh let. základny a za letce byl v čele plk.Ing. Svoboda. Po přečtení rozkazu ministryně obrany ke Dni vítězství a krátkých proslovech bylo na závěr pietního aktu provedeno slanění vojáků z vrtulníku Mi-171. Zde na tomto místě kde je pomník, byla v noci ze 4 na 5. května 1944 vysazena 4 členná para skupina z letounu Halifax, která měla za úkol organizovat činnost domácího odboje, mapovat jeho činnost a udržovat radiové spojení s Londýnem. Velitelem skupiny byl kpt.Chrastina, další byl rtn. Kotásek a radisté rtn.Novotný a čet.Vavrda. Po vysazení odešel velitel, který ztratil boty? a už se nikdy nevrátil, skončil u partyzánů na Slovensku, další se přesunuli v kraji a po vyzrazení v boji s gestapem zahynul rtn.Kotásek. Další dva postupně působili v kraji, podařilo se jim sjednotit jednotlivé odbojářské skupiny a koncem války měl jejich oddíl s názvem Lenkajih (Lenka, krycí název radiostanice, kterou používali a Jih-Jíhlava) víc jak 200 osob a koncem května v roce 1945 byl oddíl rozpuštěn. jafor

1 2



Nástup Univerzity obrany.

V pátek 4.5. byl předseda našeho klubu pozvaný spolu s dalšími představiteli spolků a společen-ských organizací na slavnostní nástup Univerzity obrany Brno, který proběhl už tradičně na nástupišti kasáren na Šumavské, kde byli už po příchodu hostů nastoupené celky posluchačů a velení UO včetně čestné čety. Za povelů velitele voj. posádky a zást. rektora plk.Ing. Marka byla přinesena a vztyčena státní vlajka, poté doprovodil rektora UO gen. Přikryla před nastoupenými vojáky a byla přinesen bojový prapor UO za doprovodu čestné jednotky. Úvodního slova se ujmul kancléř UO Miloš Dyčka, který všechny přivítal a předal slovo rektorovi UO, jenž ve svém projevu zdůraznil významdne vítězství a jeho odkaz pro nás všechny, hlavně pro mladou generaci vojáků a vojákyň. Po jeho projevu se ujala slova místostarostka Kr.Pole Olga Artihová, která rovněž krátce potrhla význam Dne vítězství pro mladou generaci. Po jejím projevu předal rektor UO odměny a ceny dvěma pracovníkům UO. Poté bylo veleno k slavnostnímu pochodu, kdy se dali jednotlivé vojenské celky k přesunu a obratem přešli do slavnostního pochodu před tribunou. Po skončení pochodu bylo veleno k odchodu bojového praporu UO a po jeho odnesení byl rozchod. předseda Jaroslav Foršt

1 2



Virtuální střelba v KCVV Brno.

Po vzájemné dohodě s Komunitním centrem pro válečné veterány Brno jsme uskutečnili první virtuální střelbu na laserové střelnici v tomto centru, kterou jsme i do budoucna dali název „laserová střelba plk.Ivana Kutína“ (s jeho souhlasem) a tak jsme zorganizovali na úterý 24.4. první soutěž. Podstatou střelby je to, že je promítaná na velké plátno z počítače obraz střelnice na které je umístěný standardní terč, který se nechá přes program nastavovat na virtuální vzdálenost na kterou lze „střílet“ ze skutečné odstřelovací pušky „Dragunov“, která má v ústí hlavně zabudované laserové světlo a po zamíření přes mířidla a stisknutí spouště se na terči objeví červený bod jako skutečný průstřel včetně zvukového efektu. Celý systém je promítaný přes projektor na stropě, který je napojený na počítačový program a vše je snímáno kamerou na promítací plochu a tím je docíleno skutečného vizuálního pocitu skutečné střelby, prostě je to dokonalé. Obraz je možné změnit ve čtyřech variantách, konče pudovou střelbou v místnosti, kde se nenadále objevuje protivník s pistolí a je na střelci, kdo bude první a vystřelí. Po dohodě a cvičné střelbě jsme stříleli základní pozici na terč na vzdálenost 30 m, každý má deset ran, počty ran a body za zásahy se promítají na horní hraně obrazu. Sice ze začátku byl každý nejistý, ale po několikrát opakované střelbě každý získal jistotu a tak došlo k soutěžní dvoukolové střelbě, ve které zvítězil z jedenácti přítomných střelců kol.Víťa Kramář, druhý byl kol.Ing. Jiří Bendák a třetí kol.Pavel Suss, všichni obdrželi diplom našeho klubu za umístění. Celou střelbu jsme pojali jako společenské posezení i pro rodinné příslušníky, každý donesl něco na zakousnutí, předseda klubu dodal trochu červeného vínka a tak se posedělo, povídalo a vyhrazený čas utekl velmi rychle. Pro velký úspěch se bude střelba opakovat a dohodli jsme se, že budeme tuto střelbu organizovat každý měsíc a možná v budoucnu uskutečníme soutěž pro dvojčlenná družstva z dalších klubů a spolků, pokud bude zájem. předseda Jaroslav Foršt

1 2



Další oslavenci.

V úterý 3.dubna jsme měli řádnou schůzi, na které jsme projednali a probrali akce které se uskutečnili do tohoto termínu a předseda seznámil členy klubu s akcemi které nás čekají a kterých se zúčastníme. Komunitní centrum pro válečné veterány Brno, má vynikající virtuální střelnici, kterou můžeme dlouhodobě po dohovoru používat a je nám k dispozici. To nás dovedlo k tomu, že uskutečníme střeleckou soutěž plk.Kutína prozatím v rámci klubu a pokud se ujme, předpokládáme do budoucna, že bychom pravidelně využívali tuto virtuální střelnici, případně že uskutečníme soutěž pro pozvané kluby VV. V další části schůze předseda klubu blahopřál našim dalším oslavencům, kteří dosáhli kulatého jubilea. Především člen výboru, npor.v.v. Jarda Morkus, který dovršil 70 roků a tak mu předseda poblahopřál, předal mu přání za klub a dárkový balíček. Další byl kolega kpt.v.v.Víťa Kramář, který dovršil šedesát, tak je už taky ve výslužbě a předseda klubu mu předal pamětní odznak výsadkových veteránů na stuze „Za zásluhy“ který mu byl udělený na návrh výboru. Pak jsme poseděli, povídalo se při vínku a odpoledne uteklo do tmy, kdy jsme se pomalu rozešli. Chlapi, ať vám dlouho slouží zdraví a jste stále aktivní. Předseda Jaroslav Foršt

1 2



Prostějov.

V sobotu 17.3. jsme se na pozvání naších kolegů z KVV Prostějov zúčastnili jejich výroční schůze za rok 2017, která už tradičně proběhla v Lidovém domě Prostějov. Z našeho spolku se zúčastnil předseda Jaroslav Foršt a Jaroslav Morkus, kteří byli na poradě a na samotnou schůzi od 16 hodin ještě přijel kolega Ing. Jiří Bendák. Výroční schůze prostějovského klubu je tak trochu tradiční setkání všech veteránů, konkrétně předsedů spolků a klubů výsadkových veteránů z České a Slovenské republiky, jejichž cílem setkání je porada o akcích všech klubů, termínů a výměna zkušeností z práce jednotlivých klubů a spolků vv, sladění akcí a případně zorganizování akcí mezi kluby a oblastmi. Rovněž tak se zde setkáme s našimi kolegy ze Slovenska a tak je to přátelské schledání některých z nás i po roce a o tom to je. Po poradě, za řízení předsedy prostějovského klubu kolegy Stavného, se pomalu plnil hlavní sál veterány, hosty, představiteli místní samosprávy a pozvanými vojáky z 601.ssps a 102.pzpr. Průběh schůze byl standardní, jak už to u schůzí bývá, projednávaly se záležitosti domácího klubu, které nemají vliv na náš klub a tak po skončení oficiální části a spořádání řízku se salátem, který jsme dostali od sponzorů, jsme se ve večerních hodinách odebrali na cestu domů do Brna. Byl to pro nás plodný den, který jsme si museli spořádat, hlavně co do akcí, jen mi zůstalo záhadou, proč byla tato výroční schůze až v březnu dalšího roku. předseda Jaroslav Foršt

1



Osumdesátník.

A tak jsme v pondělí 5.února vstoupili do další oslavy narozenin, kterých se dožil ve zdraví náš kolega, výsadkový veterán a dlouholetý člen našeho brněnského klubu čet.v.v.Josef Gall (27.2.1938) Pepa, rodák z Brna, kde prožil svých krásných osumdesát roků, vyučený soustružník, v roce 1956 kdy viděl poprvé z blízka parašutisty se rozhodl pro tento sport a tak zahájil a prodělal para výcvik na letišti v Brně-Medlánky. Pochopitelně nemohl skončit jinde, než že byl odveden k výsadkovému vojsku se svými 23 seskoky na padáku V1 a PD-47. Vojenská mašinérie ho umístila v roce 1957 do Prešova k 22.výsadkové brigádě a k jejímu 65.výsadkovému praporu, kde prodělal základní výcvik a poté absolvoval poddůstojnickou školu v Sabinově a po jejím skončení nastoupil do funkce velitele družstva u 2.výsadkové roty, které velel npor.Bučko. Po dvou létech vojenské základní služby se vrátil domů, kde nastoupil do zaměstnání a na letiště Brno - Slatina, kde se stal jako aktivista, od roku 1959 náčelníkem střediska branců výsadkářů. Postupně v průběhu dalších let vycvičil víc jak 300 branců výsadkářů ročníku 1941 až 1971 a pod jeho řízením branci provedli celkově na 5 tisíc seskoků a sám má na svém kontě 400 seskoků. Když to vezmeme vojenskou terminologií, tak Pepa za ta léta vycvičil a provedl seskoky s výsadkovým praporem a kdo se tím může pochlubit z výsadkových veteránů? V roce 1963 byl povolaný na vojenské cvičení do Prostějova a v roce 1966 byl povolán znovu a zúčastnil se největšího výsadkového cvičení Vltava. Pod jeho výcvikem se branci zúčastňovali soutěží branců, které pravidelně vyhrávali v družstvech a jednotlivcích v létech 1979 – 1982. Pepa je dlouholetým členem našeho klubu, pravidelně se zúčastňoval veteránských soutěží a s přibývajícími roky velmi aktivně pomáhá při organizování výstav, které náš klub pořádá a tak svými znalostmi a zkušenosti předává v průběhu výstav (např. IDET-u) a je tak aktivní podporou v činnosti našeho klubu. Díky vstřícnosti a dobré spolupráci mezi klubem a Komunitním centrem pro válečné veterány Brno jsme uspořádali v těchto prostorách posezení naších členů s oslavencem a při té příležitosti mu předseda klubu předal udělenou medaili výsadkových veteránů Prostějov „Za zásluhy“, dárkový koš a od dalších hostů obdržel drobné dárky, hlavně ty tekuté a pak jsme poseděli při sklence dobrého moku. Pepo, přejeme ti hodně, hodně zdraví do dalších let, drž nám stálé svoji přízeň a měj každý den modré nebe nad hlavou. Předseda klubu Jaroslav Foršt

1 2 3 4 5 6



Devadesátpět - není žádný věk.

Samozřejmě jak pro koho, ale pro výsadkového veterána, čestného předsedu Klubu výsadkových veteránů Jana Kubiše Brno plk.v.v.Ing.Ivan Kutín, jenž 4.února l.r. oslavil 95. narozeniny, to bylo úplně normální. Narodil se v obci Zareča na Ukrajině a ještě před válkou se rodina přestěhovala do Chocně, kde absolvoval obchodní akademii a koncem války ho zneužila německá mašinérie, která ho „pozvala“ na nucené práce. Hned po skončení války na něho nemohla zapomenout branná moc tehdejšího Československa a tak byl Ivan povolaný k výkonu vojenské služby do Jaroměře, kde po nástupu požádal o přijetí na Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě, byl přijatý do 2. ročníku, studium ukončil v roce 1946 a nastoupil k 20. pěšímu pluku v Prešově. V roce 1947 absolvoval kurz spojovacích náčelníků a vrátil se k pluku na funkci spojovacího náčelníka pluku. Na základě náborových informací si podal přihlášku k výsadkovému vojsku, byl přijatý a v dubnu 1948 nastoupil k 71. výsadkovému praporu v Zákupech. jako spojovací důstojník. Prošel zde výsadkovou přípravou pod vedením Krzáka, Černoty a dalších instruktorů absolvoval první seskoky padákem. Tady se musím trochu zastavit, když Ivan vzpomínal na tyto seskoky, tak na první seskok přijeli na letiště, kam dorazilo nákladní auto plné zabalených padáků, každý „vyfasoval“ už zabalený hlavní padák VJ1 a šli na seskok a pokud jste postřehli, tak bez záložních padáků! První seskok měl na všechny negativní vliv, jednomu parašutistovi se den před jejich seskokem padák neotevřel, zahynul a tak na druhý seskok již měli i záložní padáky, ovšem zase je dostali zabalené, včetně hlavních padáků.
V roce 1949-1951 absolvoval Vysokou vojenskou školu v Praze a po skončení byl určen na funkci náčelníka operačního oddělení MNO - Velitelství výsadkového vojska. Na podzim 1952 byl jmenovaný do funkce náčelníka štábu nově budované 22. výsadkové brigády v Prešově. Tuto funkci vykonával po dobu 8 roků, kdy se na funkci velitele brigády vystřídali pplk.Bonzak, mjr.Faluba a pplk.Mansfeld. Ivan zůstával a dokonce necelý rok byl pověřený velením 22. brigády, když nebyl jmenovaný nový velitel brigády v průběhu jejich střídání ve funkcích.

V roce 1960 „přestěhoval“ brigádu do Prostějova, když jako náčelník štábu zodpovídal za organizační oblast a tak velitelství brigády spolu s 71. a 72. výsadkovým praporem byly dislokované v Prostějově, 65.výsadkový prapor a 22.výsadkový průzkumný prapor do Holešova, kdy později z 22 vznikl 7. výsadkový pluk zvláštního určení. V roce 1961 byl Ivan jmenovaný do funkce staršího učitele taktiky vzdušných výsadků na Vojenské akademii v Brně, kde působil do roku 1971, kdy ho semlela tehdejší politická mašinérie za jeho postoje v roce 1968, byl propuštěný do zálohy, kde pracoval ve své původní profesi v obchodní oblasti, což mělo samozřejmě negativní vliv na jeho rodinný život a i něho samotného. Přišel rok 1989, postupně se začalo vše narovnávat a tak v roce 1991 byl plně rehabilitovaný, měl uznané roky služby a odešel do zálohy v hodnosti plukovník.

Co k tomu dodat? Kolegovi Kutínovi jsem spolu s Komunitním centrem pro válečné veterány (KCVV) Brno zorganizoval 1.února oslavu jeho nádherného jubilea, kde jsme pozvali vojáky z výsadkových jednotek AČR, velitele 601.ssps spolu s vrchním praporčíkem z Prostějova, velitele 43.vpr s vrchním praporčíkem z Chrudimi, od 44.lmpr z Jindřichova Hradce přijel zást.velitele a vrchní praporčík, z Bučovic přijel rovněž velitel 74.lmpr a velitel 1.roty (výsadková), z Prostějova, Chrudimi a J.Hradce byli pozvaní předsedové klubů a spolků výsadkových veteránů, které mají spojitost s těmito jednotkami, představitele ze samosprávy města Brna včele se starostkou městské části Královo Pole p.Ing. Karasovou, ředitel Kr. voj.velitelství Brno plk.Ing.Černý se svým zástupcem, ředitel voj. nemocnice plk. Ing.Vodák, předsedkyně sdružení L.Svobody PhDr. p.Šimková, prezident SPIA Czech a ředitel KCVV, legionář Ing.Karel Černoch, který vytvořil podmínky pro tuto oslavu, výsadkoví veteráni našeho spolku a hlavně rodina oslavence a další hosté. Po krátkém zahájení, které vedl organizátor a hostitel, předseda našeho spolku Jaroslav Foršt si vzal slovo oslavenec Ivan Kutín a rozhovořil se o svém životě, které jsme všichni s úctou poslouchali a po jeho skončení bylo „v sále ticho“! Poté si vzal slovo kol.Foršt, který oslavenci představil všechny hosty a potom už došlo na gratulace, kdy mu mimo jiné byl udělený Zlatý odznak VV kolegy z Prostějova, společnost L.Svobody mu udělila pamětní medaili L.Svobody, kolegové z Holešova mu udělil pamětní odznak 7.výs pluku, další hosté mu popřáli s dárky, na přání oslavence se vyfotil s vojáky, tedy těmi, kteří byli v uniformách. Autorem fotek je kol Kovář a pak už byla volná zábava, samozřejmě věnovaná oslavenci, který byl ze všeho trochu překvapený, nečekal to. A já si neodpustím jednu moji myšlenku, když stále říkám „chtěl bych se dožít nejen tohoto věku, ale hlavně k tomu ty fyzické a duševní svěžesti a skromnosti, kterou Ivan Kutín má“. Ivane, všichni Ti přejeme moc zdraví a ať jsi mezi námi ještě dlouhá léta. Jsi náš, máme tě rádi. předseda spolku Jaroslav Foršt

1 2 3 4 5 6



Parašutista z Lišně.

Na sobotu 6.1.2018 jsme byli pozvaní na pietní vzpomínku na pplk.Josefa Otiska, lišeňského rodáka (velitel para skupiny Wolfram, 30.1.1911-10.1.1986), která se tradičně konala na lišeňském hřbitově a kterou každoročně organizuje a pořádá Krajské vojenské velitelství (KVV) Ostrava jehož rota aktivních záloh nese tradici Josefa Otiska. Ředitel KVV plk.Ing.Hrabec využívá termínu, kdy je tato rota povolaná na krátkodobé cvičení a tak se letos rota AZ přesunula do Brna již v sobotu 6. ledna, aby vzdala poctu svému patronovi. Tento termín jsme obdrželi už koncem listopadu 2017 a předali jsme ho dalším klubům VV,přesto došlo k tomu, že se této vzpomínky nezúčastnil skoro nikdo z našeho spolku VV a to je špatné, když mohli přijet naši kolegové z Holešova s předsedou kol. Dušanem Hricem, z Brna se zúčastnil v modrém baretu prezident SPIA Czech a ředitel Centra pro válečné veterány Ing.Karel Černoch, starosta městské části Lišeň a za náš spolek pouze Ing.Jiří Bendák a samozřejmě syn Josefa Otiska s rodinou. Po krátkém slově plk.Ing Hrabce, byly položené květiny k hrobu Otiska za zvuku pietní hudby,kterou hráli vojenští hudebníci, poté pronesl krátké slovo kaplan Univerzity obrany kpt.Kacner a na závěr byla troubena večerka. Doufejme, že příští setkání u hrobu Otiska bude za větší účasti nás, výsadkových veteránů. jafor

1 2 3



Takový byl rok 2017.

Pokud hodnotíme a bilancujeme rok 2017 v naši činnosti, byl jednoznačně ovlivněn připomenutím a oslavami 70. výročí vzniku výsadkového vojska a které samozřejmě i ovlivnilo činnost našeho spolku. Jsou akce, o který můžeme hovořit, že jsou neměnné a mezi které patří i každoroční pietní vzpomínka na velitele para skupiny Wolfram, rodáka ze Staré Lišně pplk. Josefa Otiska. Tato vzpomínková akce se díky Krajskému vojenskému velitelství Ostrava a jeho rotě aktivních záloh, která nese tradice pplk.Otiska, se stala již pravidelnou tradicí na začátku roku, kdy nás ředitel tohoto velitelství plk.Ing.Hrabec pravidelně zve a náš spolek se tak stal neformálně partnerem tohoto aktu, který tak zve další spřátelené kluby. Zde máme už dlouhé roky jeden nedořešený zámysl a to pamětní desku na rodný dům Otiska, jejíž návrh máme, ovšem vše ztroskotalo na financích a v průběhu těch let, nejen, že se nic nezměnilo, ba naopak, změnil se majitel domu a rovněž tak ze strany vedení městské části prozatím není žádná vstřícnost, když starosta Lišně se sice zúčastní pietní vzpomínky, ovšem po skončení okamžitě odchází. Jsme pravidelně zvaní na pietní vzpomínku na prvního prezidenta T.G. Masaryka ve městě Brně, a tak se pomalu stáváme součásti společenských organizaci, které se zúčastňují těchto akcí a zde je potřeba poděkovat kol. Kramářovi a Morkusovi, kteří mají o této akci přehled a reprezentuji nás tak na veřejnosti.

Dalším objektem pro naší činnost se stalo Komunitní centrum pro válečné veterány na ulici Vodova, kde máme trvale otevřené dveře a kde se pravidelně zúčastňujeme akcí, které tam probíhají. Bylo to např. Oslava narozenin generála Emila Bočka, letce, vernisáž výstavy „IN memoriam“, kterou zahájil ministr obrany Stropnický, nebo setkání bývalých příslušníků UNPROFOR-u po 25 letech a kdy je této akce pravidelně zván předseda Jaroslav Foršt a vždy spolu s některým členem spolku. Rovněž tak, musíme připomenout naši účast na slavnostní zasedání výsadkových veteránů 15. dubna v Prostějově při příležitosti 70. výročí vzniku výsadkového vojska, kterého se z našeho spolku zúčastnil kolega Kutín, Foršt, Stross, Dvořáček a kde kolega Kutín byl požádán aby provedl křest pamětního odznaku na stuze k tomuto výročí, které rovněž všichni jmenovaní obdrželi podle kriterií, které byly pro jeho udělení stanoveny. Přes některé výhrady k činnosti klubu VV Praha západ, se počátkem května zúčastnili kolegové Bendák a Stross setkání veteránů v obci Vestec spolu s kolegy z Prostějova a dalších moravských klubů a spolků.

Dalším významným krokem v připomenutí vzniku výsadkového vojska byla naše účast na 13. ročníku mezinárodního bezpečnostního a obranného veletrhu IDET na výstavišti Brno, kde jsme měli svoji samostatnou expozici, která mapovala celou historii výsadkového vojska ČR a SR od jeho vzniku až po současnost a díky vynaloženému úsilí kol. Foršta, který dokázal protlačit účast výsadkových veteránů přes manažery výstaviště až po hlavního zplnomocněnce pro IDET generála v.v. Štefka a díky vypůjčeným a soukromým exponátům se stala naše expozice podle vyjádření manažmentu výstaviště nejpůsobivější ze všech stánků a tím je potřeba poděkovat kol. Forštovi, Pazderovi, Bendákovi, Gallovi a Morkusovi a rovněž tak kol.Muchovi z Červených baretů Prostějov za vynaložené úsilí na zdárném průběhu této výstavy, která reprezentovala výsadkové veterány České a Slovenské republiky, bez ohledu na kluby a spolky. K tomu je potřebné dodat, že tato významná účast v mezinárodním měřítku,která byla jako jedna z mála doprovodných progra-mů, nebyla a není pochopena ze strany některých předsedů klubů, kteří ji stále berou jen jako privátní akci našeho brněnského spolku a to je špatné. Zde musíme vynaložit ještě úsilí o změnu tohoto názoru, tak, aby to bylo chápáno jako prezentace všech výsadkových veteránů obou států. Když jsme u těch výstav, byli jsme osloveni vedením Komunitního centra pro válečné veterány, abychom uspořádali výstavu v tomto centru k výročí vzniku výsadkového vojska a tak za přispění kol.Foršta, Bendáka, Galla a podpory zaměstnance komunitního centra Otty Mierného vznikla výstava, která tam měla trvání přes 4 měsíce a důstojně reprezentovala nás veterány spolu s výstavou kreslených obrazů o atentátu na Heydricha, kterou spolu s námi otvíral ředitel odboru vál. veteránů MO plk.gšt.Stehlík a tak se vzájemně obě výstavy doplňovaly a na které byly jen pozitivní ohlasy. Pravidelně se zúčastňujeme organizovaných střeleckých soutěží a memoriálů, které organizují kluby v Prostějově - memoriál plk.Mansfelda, trojboj ve střelbě v Holešově, memoriál plk.Ljajkové v Brně, které obsazuji, dovolíme si říct stálice, kol.Bendák, Morkus, Pazdera, Dvořáček, Kozák a kteří svojí účasti trvale obsazují tyto soutěže a patří jim za to dík.

Pravidelně je naše účast vidět na pietních vzpomínkách jako je 18. červen v Praze na ul. Resslova, kde se společně s kolegy z Prostějova zúčastnili kol. Bendák, Morkus, Kunce a Dvořáček, hned vzápětí jsme se zúčastnili pietní vzpomínky na Jana Kubiše v Dolních Vilémovicích, když jsme se zde „rozloučili“ se starostkou obce paní Jitkou Boučkovou, které jsme udělili pamětní medaili výsadkových veteránů za její dlouhodobou spolupráci s námi a která během pár měsíců po třech volebních obdobích skončila na vlastní žádost ve funkci starostky, ale která bude navždy spojovaná s obnovou domku Kubišových. Dalším krokem v oslavě výročí vzniku výsadkového vojska bylo 5-7. 7.setkání veteránů v Žilině, které už tradičně organizovali naší slovenští kolegové u 5. pluku zvláštního určení OSSR. Bohužel ze strany našich členů nebyl zájem se tohoto setkání zúčastnit a tak nakonec na jeden den byl přítomen od nás pouze předseda našeho spolku Jaroslav Foršt, který zde obdržel pamětní odznak náčelníka Generálního štábu slovenské armády spolu s předsedou zlínského klubu Krausem a bývalým primátorem Prostějova p.Pišťákem. Oslavy pokračovaly 26.8. v Chrudimi, kde bylo setkání veteránů při příležitosti vzniku výsadkového vojska a 30. výročí vzniku 43. výsadkového praporu,které proběhly na chrudimském letišti a o kterém se může říct, že toto setkání mělo ohromný ohlas jak mezi veterány, tak mezi občanskou veřejností, kdy se toho zúčastnilo velké množství občanů,jejich počty šly do tisíců i díky leteckému dni a ze strany nás, veteránů, to byla asi největší sešlost veteránů a příznivců, k čemu napomohlo i to, že výsadkový prapor zorganizoval ukázky z výcviku, seskoků a konče i historickou výstavkou výsadkové výstroje a výzbroje. Náš výbor rozhodl při této příležitosti udělit Zlatý odznak našemu členovi kol. Čestmíru Fraňkovi k jeho životnímu jubileu a veteránskou medaili „Za zásluhy“ plk. gšt.Eduardu Stehlíkovi za jeho dlouholetý osobní přínos k historii naší parašutistů. Zde došlo k nedorozumění ze strany organizátorů, kteří i přes to, že mělo vše proběhnout i stím předáním ocenění i dalším veteránů a osobnostem nebyl pro časový skluz prostor pro toto udělení a tak to musel řešit předseda našeho spolku společně s chrudimským kolegou Čermákem inviduelně v prostoru chrudimského klubu, což byla škoda. Ale stalo se. V měsíci září proběhl v Prostějově memoriál zakladatelů výsadkového vojska a vynálezce padáků, které už tradičně organizoval prostějovský klub ve spolupráci s Asociací sportovního parašutismu a celá akce byla velice dobře připravena a proběhla za účasti i našeho družstva ve složení kol. Morkus, Dvořáček, Pazdera a za doprovodu p.Pazderové a předsedy Foršta. Tandemový seskok absolvoval kolega Pazdera, kterému jsme ho věnovali jako odměnu za jeho podporu našeho spolku.

V průběhu roku se zúčastnili zástupci našeho spolku slavnostního vyřazení posluchačů Univerzity obrany, které proběhlo na náměstí v Brně, rovněž tak přísahy nových posluchačů ve městě, dál se zúčastňujeme všech slavnostních nástupů Univerzity obrany jako je zahájení akademického roku, květnové oslavy, dne armády, dne veteránů a dalších, což je pro nás zavazující a stali jsme se tak jednou ze společenských organizací, která má už své stabilní místo v životě Univerzity obrany a pro nás je velice pozitivní krok i ta skutečnost, že nynější první ročník studentu na univerzitě má za patrona ročníku Jana Kubiše, je pocta jak pro nás tak i historii a prvním krokem k tomu bylo i to, že předseda Foršt byl požádaný, aby vystoupil dne 4. 10. před novými posluchači a seznámil je se životem a činnosti Jana Kubiše, což bylo vzato velmi pozitivně s tím, že v průběhu studia budou posluchači jezdit do domku Kubišových v Dolních Vilémovicích a byli jsme požádaní abychom vždy zabezpečili doprovod ze strany nás, veteránů. To svědčí o tom, že máme své trvalé místo v životě Univerzity obrany.
Rovněž tak naše účast na všech nástupech u 74. lehkého motorizovaného praporu v Bučovicích je braná jako samozřejmost a jsme již delší dobu braní jako partneři, bez kterých se nástupy útvaru neobejdou a jsme si vědomi, že zde máme velký prostor pro součinnost mezi námi a vojáky armády ČR. V celé zprávě jsme nastínili ty nejdůležitější akce našeho spolku v roce 2017 o dalších je možné pohovořit v diskusi, ale je faktem, že máme „rezervy“ v působení na mladou vojenskou generaci, nejen svoji přítomnosti, ale i tím, že vojáci mají zájem o novodobou historii, chtějí vědět jak jsme žili my vojenský život, náš výcvik a průběh vojenské služby. Stále máme co říct a předávat naše zkušenosti a je to pouze na nás, jak se k tomu postavíme. A to by mělo být cílem našeho klubového života v příštím roce, abychom prohloubili sepětí mezi námi, veterány a vojáky a k tomu máme veškeré podmínky.
Rovněž využívání Komunitního centra pro válečné veterány je pro nás příležitost se zapojovat do akcí, které tam probíhají formou zajímavých přednášek, a jako první akci, kde využijeme toto centrum bude dne 1.února, kdy zde určitě oslavíme 95narozeniny našeho čestného předsedy kolegy Ing. Ivana Kutína, který se pomalu stal nejstarším výsadkovým veteránem a samozřejmě jsme rádi, že se těší dobrému duševnímu a fyzickému zdraví. Když jsme u těch výročí v letošním roce oslavil své 75 kolega Franěk, 70 kolega Foršt a 65 kolega Dvořáček. V příštím roce 2018 oslaví své narozeniny kolega Kutín, jak už bylo řečeno, kolega Gall 80desátiny, 70desátiny kolega Morkus, 65 bude mít kolega Nalezen a 60let bude mít kolega Kramář. Prostě stárneme, ale i to nám nebrání, abychom byli aktivní a činorodí i když si jsme vědomi, že účast na některých akcích i mimo náš spolek jsou stereotypní, už nezáživné, nepřináší nic nového a tak to odrazuje od účasti na nich. I s tím se musíme v rámci klubů a spolků poprat. Pro naši činnost máme vynikající informační prostředek a to naše webové stránky za které je potřeba poděkovat našemu příznivci Davidu Beerovi, který nám je udržuje a od roku 2011 je navštívilo do dnešního dne celkem na jedenáct tisíc návštěvníků, což je krásné číslo pro naši propagaci.
Co říct závěrem? Výbor děkuje vám všem, kteří se svoji osobní účasti podílíte na činnosti našeho spolku v průběhu roku, hlavně těm z vás, kteří jste jmenovaní v této zprávě, ovšem i pro vás všechny děkujeme za vaši přízeň a podporu, aby náš spolek mohl dále žít, i přes to, že máme málo členů ale držme se hesla „dokud dýchám, žiju“. Díky vám všem. Předseda Jaroslav Foršt



Doporučujeme: UTON Copyright by UTON.cz ©2019