Klub výsadkových veteránů Brno

Činnost spolku - Klub výsadkových veteránů Jana Kubiše Brno v roce 2018.

A stále se něco děje:

Spelter.

Dne 4.5. byl náš klub pozvaný 22.let.základnou v Náměšti n/O k uctění památky para skupiny Spelter do obce Kramolín. Z klubu se zúčastnili kol. Josef Gall, František Antl a kol.Víťa Kramář. Pietní vzpomínka probíhá na okraji lesa asi 800 metrů za obci Kramolín, letci zde v obci přistavuji mikrobus, který hosty a potomky parašutistů přepraví až na místo seskoku. Akce se zúčastnili vojáci 22. let. základny Biskajská, starosta Náměště n/O pan Měrka, starostka města Hrotovice paní Skodová, ředitel KVV Jihlava plk.Ňachaj, rota aktivních záloh let. základny a za letce byl v čele plk.Ing. Svoboda. Po přečtení rozkazu ministryně obrany ke Dni vítězství a krátkých proslovech bylo na závěr pietního aktu provedeno slanění vojáků z vrtulníku Mi-171. Zde na tomto místě kde je pomník, byla v noci ze 4 na 5. května 1944 vysazena 4 členná para skupina z letounu Halifax, která měla za úkol organizovat činnost domácího odboje, mapovat jeho činnost a udržovat radiové spojení s Londýnem. Velitelem skupiny byl kpt.Chrastina, další byl rtn. Kotásek a radisté rtn.Novotný a čet.Vavrda. Po vysazení odešel velitel, který ztratil boty? a už se nikdy nevrátil, skončil u partyzánů na Slovensku, další se přesunuli v kraji a po vyzrazení v boji s gestapem zahynul rtn.Kotásek. Další dva postupně působili v kraji, podařilo se jim sjednotit jednotlivé odbojářské skupiny a koncem války měl jejich oddíl s názvem Lenkajih (Lenka, krycí název radiostanice, kterou používali a Jih-Jíhlava) víc jak 200 osob a koncem května v roce 1945 byl oddíl rozpuštěn. jafor

1 2



Nástup Univerzity obrany.

V pátek 4.5. byl předseda našeho klubu pozvaný spolu s dalšími představiteli spolků a společen-ských organizací na slavnostní nástup Univerzity obrany Brno, který proběhl už tradičně na nástupišti kasáren na Šumavské, kde byli už po příchodu hostů nastoupené celky posluchačů a velení UO včetně čestné čety. Za povelů velitele voj. posádky a zást. rektora plk.Ing. Marka byla přinesena a vztyčena státní vlajka, poté doprovodil rektora UO gen. Přikryla před nastoupenými vojáky a byla přinesen bojový prapor UO za doprovodu čestné jednotky. Úvodního slova se ujmul kancléř UO Miloš Dyčka, který všechny přivítal a předal slovo rektorovi UO, jenž ve svém projevu zdůraznil významdne vítězství a jeho odkaz pro nás všechny, hlavně pro mladou generaci vojáků a vojákyň. Po jeho projevu se ujala slova místostarostka Kr.Pole Olga Artihová, která rovněž krátce potrhla význam Dne vítězství pro mladou generaci. Po jejím projevu předal rektor UO odměny a ceny dvěma pracovníkům UO. Poté bylo veleno k slavnostnímu pochodu, kdy se dali jednotlivé vojenské celky k přesunu a obratem přešli do slavnostního pochodu před tribunou. Po skončení pochodu bylo veleno k odchodu bojového praporu UO a po jeho odnesení byl rozchod. předseda Jaroslav Foršt

1 2



Virtuální střelba v KCVV Brno.

Po vzájemné dohodě s Komunitním centrem pro válečné veterány Brno jsme uskutečnili první virtuální střelbu na laserové střelnici v tomto centru, kterou jsme i do budoucna dali název „laserová střelba plk.Ivana Kutína“ (s jeho souhlasem) a tak jsme zorganizovali na úterý 24.4. první soutěž. Podstatou střelby je to, že je promítaná na velké plátno z počítače obraz střelnice na které je umístěný standardní terč, který se nechá přes program nastavovat na virtuální vzdálenost na kterou lze „střílet“ ze skutečné odstřelovací pušky „Dragunov“, která má v ústí hlavně zabudované laserové světlo a po zamíření přes mířidla a stisknutí spouště se na terči objeví červený bod jako skutečný průstřel včetně zvukového efektu. Celý systém je promítaný přes projektor na stropě, který je napojený na počítačový program a vše je snímáno kamerou na promítací plochu a tím je docíleno skutečného vizuálního pocitu skutečné střelby, prostě je to dokonalé. Obraz je možné změnit ve čtyřech variantách, konče pudovou střelbou v místnosti, kde se nenadále objevuje protivník s pistolí a je na střelci, kdo bude první a vystřelí. Po dohodě a cvičné střelbě jsme stříleli základní pozici na terč na vzdálenost 30 m, každý má deset ran, počty ran a body za zásahy se promítají na horní hraně obrazu. Sice ze začátku byl každý nejistý, ale po několikrát opakované střelbě každý získal jistotu a tak došlo k soutěžní dvoukolové střelbě, ve které zvítězil z jedenácti přítomných střelců kol.Víťa Kramář, druhý byl kol.Ing. Jiří Bendák a třetí kol.Pavel Suss, všichni obdrželi diplom našeho klubu za umístění. Celou střelbu jsme pojali jako společenské posezení i pro rodinné příslušníky, každý donesl něco na zakousnutí, předseda klubu dodal trochu červeného vínka a tak se posedělo, povídalo a vyhrazený čas utekl velmi rychle. Pro velký úspěch se bude střelba opakovat a dohodli jsme se, že budeme tuto střelbu organizovat každý měsíc a možná v budoucnu uskutečníme soutěž pro dvojčlenná družstva z dalších klubů a spolků, pokud bude zájem. předseda Jaroslav Foršt

1 2



Další oslavenci.

V úterý 3.dubna jsme měli řádnou schůzi, na které jsme projednali a probrali akce které se uskutečnili do tohoto termínu a předseda seznámil členy klubu s akcemi které nás čekají a kterých se zúčastníme. Komunitní centrum pro válečné veterány Brno, má vynikající virtuální střelnici, kterou můžeme dlouhodobě po dohovoru používat a je nám k dispozici. To nás dovedlo k tomu, že uskutečníme střeleckou soutěž plk.Kutína prozatím v rámci klubu a pokud se ujme, předpokládáme do budoucna, že bychom pravidelně využívali tuto virtuální střelnici, případně že uskutečníme soutěž pro pozvané kluby VV. V další části schůze předseda klubu blahopřál našim dalším oslavencům, kteří dosáhli kulatého jubilea. Především člen výboru, npor.v.v. Jarda Morkus, který dovršil 70 roků a tak mu předseda poblahopřál, předal mu přání za klub a dárkový balíček. Další byl kolega kpt.v.v.Víťa Kramář, který dovršil šedesát, tak je už taky ve výslužbě a předseda klubu mu předal pamětní odznak výsadkových veteránů na stuze „Za zásluhy“ který mu byl udělený na návrh výboru. Pak jsme poseděli, povídalo se při vínku a odpoledne uteklo do tmy, kdy jsme se pomalu rozešli. Chlapi, ať vám dlouho slouží zdraví a jste stále aktivní. Předseda Jaroslav Foršt

1 2



Prostějov.

V sobotu 17.3. jsme se na pozvání naších kolegů z KVV Prostějov zúčastnili jejich výroční schůze za rok 2017, která už tradičně proběhla v Lidovém domě Prostějov. Z našeho spolku se zúčastnil předseda Jaroslav Foršt a Jaroslav Morkus, kteří byli na poradě a na samotnou schůzi od 16 hodin ještě přijel kolega Ing. Jiří Bendák. Výroční schůze prostějovského klubu je tak trochu tradiční setkání všech veteránů, konkrétně předsedů spolků a klubů výsadkových veteránů z České a Slovenské republiky, jejichž cílem setkání je porada o akcích všech klubů, termínů a výměna zkušeností z práce jednotlivých klubů a spolků vv, sladění akcí a případně zorganizování akcí mezi kluby a oblastmi. Rovněž tak se zde setkáme s našimi kolegy ze Slovenska a tak je to přátelské schledání některých z nás i po roce a o tom to je. Po poradě, za řízení předsedy prostějovského klubu kolegy Stavného, se pomalu plnil hlavní sál veterány, hosty, představiteli místní samosprávy a pozvanými vojáky z 601.ssps a 102.pzpr. Průběh schůze byl standardní, jak už to u schůzí bývá, projednávaly se záležitosti domácího klubu, které nemají vliv na náš klub a tak po skončení oficiální části a spořádání řízku se salátem, který jsme dostali od sponzorů, jsme se ve večerních hodinách odebrali na cestu domů do Brna. Byl to pro nás plodný den, který jsme si museli spořádat, hlavně co do akcí, jen mi zůstalo záhadou, proč byla tato výroční schůze až v březnu dalšího roku. předseda Jaroslav Foršt

1



Osumdesátník.

A tak jsme v pondělí 5.února vstoupili do další oslavy narozenin, kterých se dožil ve zdraví náš kolega, výsadkový veterán a dlouholetý člen našeho brněnského klubu čet.v.v.Josef Gall (27.2.1938) Pepa, rodák z Brna, kde prožil svých krásných osumdesát roků, vyučený soustružník, v roce 1956 kdy viděl poprvé z blízka parašutisty se rozhodl pro tento sport a tak zahájil a prodělal para výcvik na letišti v Brně-Medlánky. Pochopitelně nemohl skončit jinde, než že byl odveden k výsadkovému vojsku se svými 23 seskoky na padáku V1 a PD-47. Vojenská mašinérie ho umístila v roce 1957 do Prešova k 22.výsadkové brigádě a k jejímu 65.výsadkovému praporu, kde prodělal základní výcvik a poté absolvoval poddůstojnickou školu v Sabinově a po jejím skončení nastoupil do funkce velitele družstva u 2.výsadkové roty, které velel npor.Bučko. Po dvou létech vojenské základní služby se vrátil domů, kde nastoupil do zaměstnání a na letiště Brno - Slatina, kde se stal jako aktivista, od roku 1959 náčelníkem střediska branců výsadkářů. Postupně v průběhu dalších let vycvičil víc jak 300 branců výsadkářů ročníku 1941 až 1971 a pod jeho řízením branci provedli celkově na 5 tisíc seskoků a sám má na svém kontě 400 seskoků. Když to vezmeme vojenskou terminologií, tak Pepa za ta léta vycvičil a provedl seskoky s výsadkovým praporem a kdo se tím může pochlubit z výsadkových veteránů? V roce 1963 byl povolaný na vojenské cvičení do Prostějova a v roce 1966 byl povolán znovu a zúčastnil se největšího výsadkového cvičení Vltava. Pod jeho výcvikem se branci zúčastňovali soutěží branců, které pravidelně vyhrávali v družstvech a jednotlivcích v létech 1979 – 1982. Pepa je dlouholetým členem našeho klubu, pravidelně se zúčastňoval veteránských soutěží a s přibývajícími roky velmi aktivně pomáhá při organizování výstav, které náš klub pořádá a tak svými znalostmi a zkušenosti předává v průběhu výstav (např. IDET-u) a je tak aktivní podporou v činnosti našeho klubu. Díky vstřícnosti a dobré spolupráci mezi klubem a Komunitním centrem pro válečné veterány Brno jsme uspořádali v těchto prostorách posezení naších členů s oslavencem a při té příležitosti mu předseda klubu předal udělenou medaili výsadkových veteránů Prostějov „Za zásluhy“, dárkový koš a od dalších hostů obdržel drobné dárky, hlavně ty tekuté a pak jsme poseděli při sklence dobrého moku. Pepo, přejeme ti hodně, hodně zdraví do dalších let, drž nám stálé svoji přízeň a měj každý den modré nebe nad hlavou. Předseda klubu Jaroslav Foršt

1 2 3 4 5 6



Devadesátpět - není žádný věk.

Samozřejmě jak pro koho, ale pro výsadkového veterána, čestného předsedu Klubu výsadkových veteránů Jana Kubiše Brno plk.v.v.Ing.Ivan Kutín, jenž 4.února l.r. oslavil 95. narozeniny, to bylo úplně normální. Narodil se v obci Zareča na Ukrajině a ještě před válkou se rodina přestěhovala do Chocně, kde absolvoval obchodní akademii a koncem války ho zneužila německá mašinérie, která ho „pozvala“ na nucené práce. Hned po skončení války na něho nemohla zapomenout branná moc tehdejšího Československa a tak byl Ivan povolaný k výkonu vojenské služby do Jaroměře, kde po nástupu požádal o přijetí na Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě, byl přijatý do 2. ročníku, studium ukončil v roce 1946 a nastoupil k 20. pěšímu pluku v Prešově. V roce 1947 absolvoval kurz spojovacích náčelníků a vrátil se k pluku na funkci spojovacího náčelníka pluku. Na základě náborových informací si podal přihlášku k výsadkovému vojsku, byl přijatý a v dubnu 1948 nastoupil k 71. výsadkovému praporu v Zákupech. jako spojovací důstojník. Prošel zde výsadkovou přípravou pod vedením Krzáka, Černoty a dalších instruktorů absolvoval první seskoky padákem. Tady se musím trochu zastavit, když Ivan vzpomínal na tyto seskoky, tak na první seskok přijeli na letiště, kam dorazilo nákladní auto plné zabalených padáků, každý „vyfasoval“ už zabalený hlavní padák VJ1 a šli na seskok a pokud jste postřehli, tak bez záložních padáků! První seskok měl na všechny negativní vliv, jednomu parašutistovi se den před jejich seskokem padák neotevřel, zahynul a tak na druhý seskok již měli i záložní padáky, ovšem zase je dostali zabalené, včetně hlavních padáků.
V roce 1949-1951 absolvoval Vysokou vojenskou školu v Praze a po skončení byl určen na funkci náčelníka operačního oddělení MNO - Velitelství výsadkového vojska. Na podzim 1952 byl jmenovaný do funkce náčelníka štábu nově budované 22. výsadkové brigády v Prešově. Tuto funkci vykonával po dobu 8 roků, kdy se na funkci velitele brigády vystřídali pplk.Bonzak, mjr.Faluba a pplk.Mansfeld. Ivan zůstával a dokonce necelý rok byl pověřený velením 22. brigády, když nebyl jmenovaný nový velitel brigády v průběhu jejich střídání ve funkcích.

V roce 1960 „přestěhoval“ brigádu do Prostějova, když jako náčelník štábu zodpovídal za organizační oblast a tak velitelství brigády spolu s 71. a 72. výsadkovým praporem byly dislokované v Prostějově, 65.výsadkový prapor a 22.výsadkový průzkumný prapor do Holešova, kdy později z 22 vznikl 7. výsadkový pluk zvláštního určení. V roce 1961 byl Ivan jmenovaný do funkce staršího učitele taktiky vzdušných výsadků na Vojenské akademii v Brně, kde působil do roku 1971, kdy ho semlela tehdejší politická mašinérie za jeho postoje v roce 1968, byl propuštěný do zálohy, kde pracoval ve své původní profesi v obchodní oblasti, což mělo samozřejmě negativní vliv na jeho rodinný život a i něho samotného. Přišel rok 1989, postupně se začalo vše narovnávat a tak v roce 1991 byl plně rehabilitovaný, měl uznané roky služby a odešel do zálohy v hodnosti plukovník.

Co k tomu dodat? Kolegovi Kutínovi jsem spolu s Komunitním centrem pro válečné veterány (KCVV) Brno zorganizoval 1.února oslavu jeho nádherného jubilea, kde jsme pozvali vojáky z výsadkových jednotek AČR, velitele 601.ssps spolu s vrchním praporčíkem z Prostějova, velitele 43.vpr s vrchním praporčíkem z Chrudimi, od 44.lmpr z Jindřichova Hradce přijel zást.velitele a vrchní praporčík, z Bučovic přijel rovněž velitel 74.lmpr a velitel 1.roty (výsadková), z Prostějova, Chrudimi a J.Hradce byli pozvaní předsedové klubů a spolků výsadkových veteránů, které mají spojitost s těmito jednotkami, představitele ze samosprávy města Brna včele se starostkou městské části Královo Pole p.Ing. Karasovou, ředitel Kr. voj.velitelství Brno plk.Ing.Černý se svým zástupcem, ředitel voj. nemocnice plk. Ing.Vodák, předsedkyně sdružení L.Svobody PhDr. p.Šimková, prezident SPIA Czech a ředitel KCVV, legionář Ing.Karel Černoch, který vytvořil podmínky pro tuto oslavu, výsadkoví veteráni našeho spolku a hlavně rodina oslavence a další hosté. Po krátkém zahájení, které vedl organizátor a hostitel, předseda našeho spolku Jaroslav Foršt si vzal slovo oslavenec Ivan Kutín a rozhovořil se o svém životě, které jsme všichni s úctou poslouchali a po jeho skončení bylo „v sále ticho“! Poté si vzal slovo kol.Foršt, který oslavenci představil všechny hosty a potom už došlo na gratulace, kdy mu mimo jiné byl udělený Zlatý odznak VV kolegy z Prostějova, společnost L.Svobody mu udělila pamětní medaili L.Svobody, kolegové z Holešova mu udělil pamětní odznak 7.výs pluku, další hosté mu popřáli s dárky, na přání oslavence se vyfotil s vojáky, tedy těmi, kteří byli v uniformách. Autorem fotek je kol Kovář a pak už byla volná zábava, samozřejmě věnovaná oslavenci, který byl ze všeho trochu překvapený, nečekal to. A já si neodpustím jednu moji myšlenku, když stále říkám „chtěl bych se dožít nejen tohoto věku, ale hlavně k tomu ty fyzické a duševní svěžesti a skromnosti, kterou Ivan Kutín má“. Ivane, všichni Ti přejeme moc zdraví a ať jsi mezi námi ještě dlouhá léta. Jsi náš, máme tě rádi. předseda spolku Jaroslav Foršt

1 2 3 4 5 6



Parašutista z Lišně.

Na sobotu 6.1.2018 jsme byli pozvaní na pietní vzpomínku na pplk.Josefa Otiska, lišeňského rodáka (velitel para skupiny Wolfram, 30.1.1911-10.1.1986), která se tradičně konala na lišeňském hřbitově a kterou každoročně organizuje a pořádá Krajské vojenské velitelství (KVV) Ostrava jehož rota aktivních záloh nese tradici Josefa Otiska. Ředitel KVV plk.Ing.Hrabec využívá termínu, kdy je tato rota povolaná na krátkodobé cvičení a tak se letos rota AZ přesunula do Brna již v sobotu 6. ledna, aby vzdala poctu svému patronovi. Tento termín jsme obdrželi už koncem listopadu 2017 a předali jsme ho dalším klubům VV,přesto došlo k tomu, že se této vzpomínky nezúčastnil skoro nikdo z našeho spolku VV a to je špatné, když mohli přijet naši kolegové z Holešova s předsedou kol. Dušanem Hricem, z Brna se zúčastnil v modrém baretu prezident SPIA Czech a ředitel Centra pro válečné veterány Ing.Karel Černoch, starosta městské části Lišeň a za náš spolek pouze Ing.Jiří Bendák a samozřejmě syn Josefa Otiska s rodinou. Po krátkém slově plk.Ing Hrabce, byly položené květiny k hrobu Otiska za zvuku pietní hudby,kterou hráli vojenští hudebníci, poté pronesl krátké slovo kaplan Univerzity obrany kpt.Kacner a na závěr byla troubena večerka. Doufejme, že příští setkání u hrobu Otiska bude za větší účasti nás, výsadkových veteránů. jafor

1 2 3



Takový byl rok 2017.

Pokud hodnotíme a bilancujeme rok 2017 v naši činnosti, byl jednoznačně ovlivněn připomenutím a oslavami 70. výročí vzniku výsadkového vojska a které samozřejmě i ovlivnilo činnost našeho spolku. Jsou akce, o který můžeme hovořit, že jsou neměnné a mezi které patří i každoroční pietní vzpomínka na velitele para skupiny Wolfram, rodáka ze Staré Lišně pplk. Josefa Otiska. Tato vzpomínková akce se díky Krajskému vojenskému velitelství Ostrava a jeho rotě aktivních záloh, která nese tradice pplk.Otiska, se stala již pravidelnou tradicí na začátku roku, kdy nás ředitel tohoto velitelství plk.Ing.Hrabec pravidelně zve a náš spolek se tak stal neformálně partnerem tohoto aktu, který tak zve další spřátelené kluby. Zde máme už dlouhé roky jeden nedořešený zámysl a to pamětní desku na rodný dům Otiska, jejíž návrh máme, ovšem vše ztroskotalo na financích a v průběhu těch let, nejen, že se nic nezměnilo, ba naopak, změnil se majitel domu a rovněž tak ze strany vedení městské části prozatím není žádná vstřícnost, když starosta Lišně se sice zúčastní pietní vzpomínky, ovšem po skončení okamžitě odchází. Jsme pravidelně zvaní na pietní vzpomínku na prvního prezidenta T.G. Masaryka ve městě Brně, a tak se pomalu stáváme součásti společenských organizaci, které se zúčastňují těchto akcí a zde je potřeba poděkovat kol. Kramářovi a Morkusovi, kteří mají o této akci přehled a reprezentuji nás tak na veřejnosti.

Dalším objektem pro naší činnost se stalo Komunitní centrum pro válečné veterány na ulici Vodova, kde máme trvale otevřené dveře a kde se pravidelně zúčastňujeme akcí, které tam probíhají. Bylo to např. Oslava narozenin generála Emila Bočka, letce, vernisáž výstavy „IN memoriam“, kterou zahájil ministr obrany Stropnický, nebo setkání bývalých příslušníků UNPROFOR-u po 25 letech a kdy je této akce pravidelně zván předseda Jaroslav Foršt a vždy spolu s některým členem spolku. Rovněž tak, musíme připomenout naši účast na slavnostní zasedání výsadkových veteránů 15. dubna v Prostějově při příležitosti 70. výročí vzniku výsadkového vojska, kterého se z našeho spolku zúčastnil kolega Kutín, Foršt, Stross, Dvořáček a kde kolega Kutín byl požádán aby provedl křest pamětního odznaku na stuze k tomuto výročí, které rovněž všichni jmenovaní obdrželi podle kriterií, které byly pro jeho udělení stanoveny. Přes některé výhrady k činnosti klubu VV Praha západ, se počátkem května zúčastnili kolegové Bendák a Stross setkání veteránů v obci Vestec spolu s kolegy z Prostějova a dalších moravských klubů a spolků.

Dalším významným krokem v připomenutí vzniku výsadkového vojska byla naše účast na 13. ročníku mezinárodního bezpečnostního a obranného veletrhu IDET na výstavišti Brno, kde jsme měli svoji samostatnou expozici, která mapovala celou historii výsadkového vojska ČR a SR od jeho vzniku až po současnost a díky vynaloženému úsilí kol. Foršta, který dokázal protlačit účast výsadkových veteránů přes manažery výstaviště až po hlavního zplnomocněnce pro IDET generála v.v. Štefka a díky vypůjčeným a soukromým exponátům se stala naše expozice podle vyjádření manažmentu výstaviště nejpůsobivější ze všech stánků a tím je potřeba poděkovat kol. Forštovi, Pazderovi, Bendákovi, Gallovi a Morkusovi a rovněž tak kol.Muchovi z Červených baretů Prostějov za vynaložené úsilí na zdárném průběhu této výstavy, která reprezentovala výsadkové veterány České a Slovenské republiky, bez ohledu na kluby a spolky. K tomu je potřebné dodat, že tato významná účast v mezinárodním měřítku,která byla jako jedna z mála doprovodných progra-mů, nebyla a není pochopena ze strany některých předsedů klubů, kteří ji stále berou jen jako privátní akci našeho brněnského spolku a to je špatné. Zde musíme vynaložit ještě úsilí o změnu tohoto názoru, tak, aby to bylo chápáno jako prezentace všech výsadkových veteránů obou států. Když jsme u těch výstav, byli jsme osloveni vedením Komunitního centra pro válečné veterány, abychom uspořádali výstavu v tomto centru k výročí vzniku výsadkového vojska a tak za přispění kol.Foršta, Bendáka, Galla a podpory zaměstnance komunitního centra Otty Mierného vznikla výstava, která tam měla trvání přes 4 měsíce a důstojně reprezentovala nás veterány spolu s výstavou kreslených obrazů o atentátu na Heydricha, kterou spolu s námi otvíral ředitel odboru vál. veteránů MO plk.gšt.Stehlík a tak se vzájemně obě výstavy doplňovaly a na které byly jen pozitivní ohlasy. Pravidelně se zúčastňujeme organizovaných střeleckých soutěží a memoriálů, které organizují kluby v Prostějově - memoriál plk.Mansfelda, trojboj ve střelbě v Holešově, memoriál plk.Ljajkové v Brně, které obsazuji, dovolíme si říct stálice, kol.Bendák, Morkus, Pazdera, Dvořáček, Kozák a kteří svojí účasti trvale obsazují tyto soutěže a patří jim za to dík.

Pravidelně je naše účast vidět na pietních vzpomínkách jako je 18. červen v Praze na ul. Resslova, kde se společně s kolegy z Prostějova zúčastnili kol. Bendák, Morkus, Kunce a Dvořáček, hned vzápětí jsme se zúčastnili pietní vzpomínky na Jana Kubiše v Dolních Vilémovicích, když jsme se zde „rozloučili“ se starostkou obce paní Jitkou Boučkovou, které jsme udělili pamětní medaili výsadkových veteránů za její dlouhodobou spolupráci s námi a která během pár měsíců po třech volebních obdobích skončila na vlastní žádost ve funkci starostky, ale která bude navždy spojovaná s obnovou domku Kubišových. Dalším krokem v oslavě výročí vzniku výsadkového vojska bylo 5-7. 7.setkání veteránů v Žilině, které už tradičně organizovali naší slovenští kolegové u 5. pluku zvláštního určení OSSR. Bohužel ze strany našich členů nebyl zájem se tohoto setkání zúčastnit a tak nakonec na jeden den byl přítomen od nás pouze předseda našeho spolku Jaroslav Foršt, který zde obdržel pamětní odznak náčelníka Generálního štábu slovenské armády spolu s předsedou zlínského klubu Krausem a bývalým primátorem Prostějova p.Pišťákem. Oslavy pokračovaly 26.8. v Chrudimi, kde bylo setkání veteránů při příležitosti vzniku výsadkového vojska a 30. výročí vzniku 43. výsadkového praporu,které proběhly na chrudimském letišti a o kterém se může říct, že toto setkání mělo ohromný ohlas jak mezi veterány, tak mezi občanskou veřejností, kdy se toho zúčastnilo velké množství občanů,jejich počty šly do tisíců i díky leteckému dni a ze strany nás, veteránů, to byla asi největší sešlost veteránů a příznivců, k čemu napomohlo i to, že výsadkový prapor zorganizoval ukázky z výcviku, seskoků a konče i historickou výstavkou výsadkové výstroje a výzbroje. Náš výbor rozhodl při této příležitosti udělit Zlatý odznak našemu členovi kol. Čestmíru Fraňkovi k jeho životnímu jubileu a veteránskou medaili „Za zásluhy“ plk. gšt.Eduardu Stehlíkovi za jeho dlouholetý osobní přínos k historii naší parašutistů. Zde došlo k nedorozumění ze strany organizátorů, kteří i přes to, že mělo vše proběhnout i stím předáním ocenění i dalším veteránů a osobnostem nebyl pro časový skluz prostor pro toto udělení a tak to musel řešit předseda našeho spolku společně s chrudimským kolegou Čermákem inviduelně v prostoru chrudimského klubu, což byla škoda. Ale stalo se. V měsíci září proběhl v Prostějově memoriál zakladatelů výsadkového vojska a vynálezce padáků, které už tradičně organizoval prostějovský klub ve spolupráci s Asociací sportovního parašutismu a celá akce byla velice dobře připravena a proběhla za účasti i našeho družstva ve složení kol. Morkus, Dvořáček, Pazdera a za doprovodu p.Pazderové a předsedy Foršta. Tandemový seskok absolvoval kolega Pazdera, kterému jsme ho věnovali jako odměnu za jeho podporu našeho spolku.

V průběhu roku se zúčastnili zástupci našeho spolku slavnostního vyřazení posluchačů Univerzity obrany, které proběhlo na náměstí v Brně, rovněž tak přísahy nových posluchačů ve městě, dál se zúčastňujeme všech slavnostních nástupů Univerzity obrany jako je zahájení akademického roku, květnové oslavy, dne armády, dne veteránů a dalších, což je pro nás zavazující a stali jsme se tak jednou ze společenských organizací, která má už své stabilní místo v životě Univerzity obrany a pro nás je velice pozitivní krok i ta skutečnost, že nynější první ročník studentu na univerzitě má za patrona ročníku Jana Kubiše, je pocta jak pro nás tak i historii a prvním krokem k tomu bylo i to, že předseda Foršt byl požádaný, aby vystoupil dne 4. 10. před novými posluchači a seznámil je se životem a činnosti Jana Kubiše, což bylo vzato velmi pozitivně s tím, že v průběhu studia budou posluchači jezdit do domku Kubišových v Dolních Vilémovicích a byli jsme požádaní abychom vždy zabezpečili doprovod ze strany nás, veteránů. To svědčí o tom, že máme své trvalé místo v životě Univerzity obrany.
Rovněž tak naše účast na všech nástupech u 74. lehkého motorizovaného praporu v Bučovicích je braná jako samozřejmost a jsme již delší dobu braní jako partneři, bez kterých se nástupy útvaru neobejdou a jsme si vědomi, že zde máme velký prostor pro součinnost mezi námi a vojáky armády ČR. V celé zprávě jsme nastínili ty nejdůležitější akce našeho spolku v roce 2017 o dalších je možné pohovořit v diskusi, ale je faktem, že máme „rezervy“ v působení na mladou vojenskou generaci, nejen svoji přítomnosti, ale i tím, že vojáci mají zájem o novodobou historii, chtějí vědět jak jsme žili my vojenský život, náš výcvik a průběh vojenské služby. Stále máme co říct a předávat naše zkušenosti a je to pouze na nás, jak se k tomu postavíme. A to by mělo být cílem našeho klubového života v příštím roce, abychom prohloubili sepětí mezi námi, veterány a vojáky a k tomu máme veškeré podmínky.
Rovněž využívání Komunitního centra pro válečné veterány je pro nás příležitost se zapojovat do akcí, které tam probíhají formou zajímavých přednášek, a jako první akci, kde využijeme toto centrum bude dne 1.února, kdy zde určitě oslavíme 95narozeniny našeho čestného předsedy kolegy Ing. Ivana Kutína, který se pomalu stal nejstarším výsadkovým veteránem a samozřejmě jsme rádi, že se těší dobrému duševnímu a fyzickému zdraví. Když jsme u těch výročí v letošním roce oslavil své 75 kolega Franěk, 70 kolega Foršt a 65 kolega Dvořáček. V příštím roce 2018 oslaví své narozeniny kolega Kutín, jak už bylo řečeno, kolega Gall 80desátiny, 70desátiny kolega Morkus, 65 bude mít kolega Nalezen a 60let bude mít kolega Kramář. Prostě stárneme, ale i to nám nebrání, abychom byli aktivní a činorodí i když si jsme vědomi, že účast na některých akcích i mimo náš spolek jsou stereotypní, už nezáživné, nepřináší nic nového a tak to odrazuje od účasti na nich. I s tím se musíme v rámci klubů a spolků poprat. Pro naši činnost máme vynikající informační prostředek a to naše webové stránky za které je potřeba poděkovat našemu příznivci Davidu Beerovi, který nám je udržuje a od roku 2011 je navštívilo do dnešního dne celkem na jedenáct tisíc návštěvníků, což je krásné číslo pro naši propagaci.
Co říct závěrem? Výbor děkuje vám všem, kteří se svoji osobní účasti podílíte na činnosti našeho spolku v průběhu roku, hlavně těm z vás, kteří jste jmenovaní v této zprávě, ovšem i pro vás všechny děkujeme za vaši přízeň a podporu, aby náš spolek mohl dále žít, i přes to, že máme málo členů ale držme se hesla „dokud dýchám, žiju“. Díky vám všem. Předseda Jaroslav Foršt



Doporučujeme: UTON Copyright by UTON.cz ©2018